RECENZE: Andrzej Pilipiuk, Věšet každý může
Ne, tato kniha opravdu nepatří do rukou dětem. Kdyby Andrzej Pilipiuk publikoval své knihy ve Státech, na každou stránku by vydavatel musel vytisknout varování: „Tohle rozhodně doma nezkoušejte!“ Z knihy plné nezřízeného alkoholismu, nedovoleného ozbrojování a štvavých řečí vůči příslušníkům minorit by Mirek Dušín oslepl nebo by se stal největším desperátem Druhé strany. Takže opakuji: tato kniha nepatří do rukou dětem. A my všichni zkažení můžeme zařvat: „Haleluja!“ Protože aktivní důchodce z Vojslavic se vrací a v jeho stopách kráčí zmar a zkáza.
Pro případ, že byste posledních pár let strávili na detoxu po přílišném koštování „home edition“ pálenky z brambor a minuli tak fenomén jménem Jakub Vandrovec, vám předáváme část spisu, který na jeho jméno vede polská policie. Tedy tu část, jež se dochovala po Jakubově poslední návštěvě vojslavické policejní služebny:
Jakub Vandrovec (věk neznámý)
Působí jako exorcista samouk, dle svých vlastních slov nejlepší v Polsku. Rodák z Vojslavic, absolvent prvních čtyř tříd základního vzdělání (škola poté za dosud nevyjasněných okolností vyhořela), uznávaná kapacita v oboru destilace lihovin. Několikrát trestán, v okolí znám jako odpůrce státního zřízení a nenapravitelný recidivista.
Záliby: kořalka, věšení komunistů, pytláctví.
Vzhled: vlasy ulíznuté kůží od špeku, vaťák, kalhoty zrekvírované za války zabitému gestapákovi a gumové holínky.
Zvláštní znamení: na cestách jej doprovází výrazný odér alkoholu.
Varování: extrémně nebezpečný!
Jakub Vandrovec přichází do českých luhů a hájů již popáté a ani tentokrát své publikum nezklame. Sedm převážně kratších povídek a jednu pro změnu dlouhou novelu doplňuje nečekaný bonus – fanouškovská povídka z prostředí Vojslavic, která se nemá za co stydět. A co čeká amatérského vymítače zla v knize s výmluvným názvem Věšet každý může? Jakub předvede, že i odboj proti nacistickým okupantům dokáže vést se sobě vlastním cynickým humorem, protřelou radou zkušeného pijáka pomůže zastavit ekoteroristy a postaví se i na odpor vůči ďáblu evropské byrokracie. Stane se však i cosi, co nikdo nikdy nečekal – agilní stařík je poražen v pijáckém souboji. Aby pomohl přátelům, neváhá se Jakub vydat v novele Rákosová pole až do dalekého Egypta. Cestou morduje upíry, Bardaky a jinou svoloč jako na běžícím páse a nakonec jej čeká protivník ze všech nejdémoničtější – zmrtvýchvstalý Vladimír Iljič Lenin! A ačkoliv Evropou obchází strašidlo komunismu, nemusíte mít strach, záchrana světa není nic, co by nevyřešila decentní kapka špiritusu a troška profesionálně odvedeného násilí. Navíc má lidový hrdina k ruce i krev své krve – vnoučka Petříka, o němž se dá říct jen jedno: jablko nepadá daleko od stromu. I když v případě Vandrovcovic famílie se nejspíš říká, že granát nepadá daleko od granátovníku.
Andrzej Pilipiuk dokázal svému antihrdinovi z polského venkova vdechnout duši se smyslem pro černý humor a metabolismus na etanolové bázi. Zemitý domorodec nešetří nikoho a poradí si s každým – komouš, upír, skopčák nebo egyptský bůh – nikdo si nemůže být jist životem, když ucítí jeho truňkem nasáklý dech. Jakub Vandrovec je rázovitý a dokonale svůj, stejně jako nepopsatelný vtip jeho literárního otce.
Vandrovcovy lapálie představují velmi zábavné čtení s nulovým obsahem politické korektnosti (takže po něm nehloupnete… nebo jak se to říká v reklamách na jogurty). Humor jemný jako sovětský hajzlpapír dávkuje autor s citem dlouholetého narkomana. A při míření je nezaujatý, střílí nalevo i napravo, rovnou měrou to schytávají komanči i náckové.
Jakubovi a jeho představě o aktivním důchodu je těžké odolat a není žádný důvod to dělat. Pokud jste předchozí čtyři knihy nečetli, neobávejte se ničeho – příběhy na sebe nenavazují, takže stejně jako Věšet každý může i začí(s)t se dá kdykoliv. Pilipiuk píše příjemně odsýpacím stylem, písmenka mizí rychleji než nové kolo opřené před sámoškou a na konci budete litovat jen toho, že kniha nemá dvakrát tolik stran.
A možná ještě své od smíchu namožené bránice.
Věšet každý může /Wieszać każdy może/
Pilipiuk, Andrzej
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Pavel Weigel
Obálka: Andrzej Łaski
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 288
Rozměr: 125 x 195
Provedení: paperback
Převzato: http://www.sarden.cz/recenze-andrzej-pilipiuk-veset-kazdy-muze
Categorised as: Recenze