{"id":90,"date":"2011-10-28T06:54:42","date_gmt":"2011-10-28T06:54:42","guid":{"rendered":"http:\/\/localhost\/wordpress\/?p=80"},"modified":"2011-10-28T06:54:42","modified_gmt":"2011-10-28T06:54:42","slug":"jak-napsat-bestseller-6-shanime-informace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vandrovec.net\/?p=90","title":{"rendered":"Jak napsat bestseller 6 &#8211; Sh\u00e1n\u00edme informace"},"content":{"rendered":"<p>V p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti jsme nav\u0161t\u00edvili na\u0161e p\u0159edky v XVII. stolet\u00ed (osob\u00e1m, kter\u00e9 zvracely b\u011bhem \u010dten\u00ed, se t\u00edmto omlouv\u00e1m) a nyn\u00ed je t\u0159eba se zamyslet nad z\u00e1sadn\u00edm probl\u00e9mem. Ne ka\u017ed\u00fd je sv\u00fdm povol\u00e1n\u00edm archeolog nebo historik, ale ka\u017ed\u00fd z v\u00e1s m\u016f\u017ee dostat chu\u0165 zplodit d\u00edlo, jeho\u017e d\u011bj se m\u00e1 odehr\u00e1vat v minulosti\u2026 Odkud tedy \u010derpat informace o re\u00e1li\u00edch a zp\u016fsobu my\u0161len\u00ed na\u0161ich p\u0159edk\u016f?Kdy\u017e jsem za\u010dal pracovat na cyklu &#8220;Operace Den vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed&#8221; (v\u00edm, v\u00edm, je\u0161t\u011b se neobjevil, ale jsem optimista), poslal jsem v prvn\u00edm d\u00edle hrdiny do XVII. stolet\u00ed. Teprve v druh\u00e9m d\u00edle trefili zhruba tam, kam m\u011bli \u2013 do Var\u0161avy okolo roku 1880. V\u00edce o tom za chv\u00edli.<\/p>\n<p>Existuje n\u011bkolik kategori\u00ed vhodn\u00fdch zdroj\u016f pro pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed epochy, do kter\u00e9 zasad\u00edme d\u011bj. Prvn\u00ed &#8211; a ten nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00fd &#8211; jsou popul\u00e1rn\u011b nau\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce. Je mo\u017en\u00e9 jim v\u011b\u0159it? Ano i ne. Musel jsem zasadit d\u011bj rom\u00e1nu do doby okupace (Rusk\u00e9. &#8211; IP). Jestli\u017ee s\u00e1hneme po r\u016fzn\u00fdch pam\u011btech z konce XIX. stolet\u00ed, m\u016f\u017eeme se dozv\u011bd\u011bt, \u017ee tehdy vl\u00e1dlo v Polsku tot\u00e1ln\u00ed poru\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed a \u017e\u00e1ci dokonce ani b\u011bhem p\u0159est\u00e1vek nesm\u011bli mluvit polsky. Je to, obecn\u011b vzato, pravda, jen\u017ee ne cel\u00e1. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina na\u0161ich spisovatel\u016f chodila do st\u00e1tn\u00edch \u0161kol. A velk\u00e1 \u010d\u00e1st jejich v\u00fduky p\u0159ipadla na dobu vl\u00e1dy gener\u00e1la Hurki \u2013 v\u00e1\u0161niv\u00e9ho rusifik\u00e1tora\u2026 Z\u00e1kazy mluven\u00ed pol\u0161tinou platily v\u00fdhradn\u011b v kr\u00e1tk\u00fdch obdob\u00edch &#8220;zost\u0159en\u00e9ho kursu&#8221;. Po n\u011bkolika letech pravideln\u011b nastupovala liberalizace. \u0160koly se d\u011blily na st\u00e1tn\u00ed a soukrom\u00e9. Ve st\u00e1tn\u00edch byla na\u0159\u00edzen\u00ed zav\u00e1d\u011bna okam\u017eit\u011b, v soukrom\u00fdch nutn\u011b ne &#8211; st\u00e1t se do jejich \u010dinnosti v z\u00e1sad\u011b nevm\u011b\u0161oval. Panenka z dobr\u00e9ho domu, vzd\u011bl\u00e1vaje se v soukrom\u00e9 \u0161kole, mohla z\u00edskat st\u0159edn\u00ed \u00farove\u0148 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed bez plynn\u00e9 znalosti ru\u0161tiny. U\u010debnice byly v t\u00e9 dob\u011b vyd\u00e1van\u00e9 bez v\u00fdjimky v polsk\u00e9m jazyce a u\u010ditel\u00e9 byli tak\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Pol\u00e1ci. Na\u0159\u00edzen\u00ed byla ignorov\u00e1na a pro p\u0159\u00edpad kontroly byl p\u0159ipraven fond na \u00faplatky. Vl\u00e1da s t\u00edm v podstat\u011b nemohla moc ud\u011blat. Byly pokusy zav\u00e9st ru\u0161tinu &#8220;zadn\u00edmi vr\u00e1tky&#8221; \u2013 nap\u0159\u00edklad u\u010ditel\u00e9, kte\u0159\u00ed vedli vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00fdhradn\u011b v tomto jazyce, dost\u00e1vali vy\u0161\u0161\u00ed mzdu\u2026<\/p>\n<p>Odkud o tom v\u00edme? Je to velmi jednoduch\u00e9. V\u011bdomosti jsou rozbit\u00e9 na st\u0159\u00edpky, utopen\u00e9 v \u0161ed\u00e9m magmatu lidsk\u00e9 hlouposti. V\u011bt\u0161inu kn\u00ed\u017eek p\u00ed\u0161\u00ed lid\u00e9, jim\u017e se hodn\u011b v\u011bc\u00ed jen zd\u00e1. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 jim nekriticky v\u011b\u0159it. (U n\u00e1s je typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem ned\u016fv\u011bryhodn\u00e9ho spisu H\u00e1jkova kronika. &#8211; OJ) Pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed pravdiv\u00e9ho obrazu je t\u0159eba p\u0159e\u010d\u00edst v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce, pam\u011bti p\u0159edk\u016f, denn\u00ed tisk, u\u010debnice. Teprve pak se za\u010d\u00edn\u00e1 vytv\u00e1\u0159et p\u0159im\u011b\u0159en\u011b pravdiv\u00fd obraz.<\/p>\n<p>Je tu je\u0161t\u011b jedna ot\u00e1zka, na kterou je nutn\u00e9 zam\u011b\u0159it pozornost. V t\u00e9 blahoslaven\u00e9 epo\u0161e ji\u017e existovala povinn\u00e1 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zka, ale z\u00e1konn\u00e9 restrikce, p\u0159ikazuj\u00edc\u00ed, aby ka\u017ed\u00fd \u017e\u00e1k doch\u00e1zel do svaty\u0148 edukace, dokud mu nebude osmn\u00e1ct let, by na\u0161im p\u0159edk\u016fm do hlavy nep\u0159i\u0161ly! Na studia se chodilo po z\u00edsk\u00e1n\u00ed nezbytn\u00fdch znalost\u00ed pro p\u0159ekon\u00e1n\u00ed p\u0159ij\u00edmac\u00edch zkou\u0161ek. \u010clov\u011bk, maj\u00edc\u00ed za sebou dv\u011b t\u0159\u00eddy obecn\u00e9 \u0161koly, m\u011bl pr\u00e1vo zaplatit poplatek a j\u00edt ke zkou\u0161k\u00e1m\u2026<\/p>\n<p>Samoz\u0159ejm\u011b, v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce n\u00e1m ur\u010dit\u00fd kus\u00fd obraz skute\u010dnosti daj\u00ed. Zbytek je ot\u00e1zkou na\u0161\u00ed zv\u00eddavosti a \u2013 jak jsem vzpomenul v\u00fd\u0161e \u2013 skl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u0161eho ze st\u0159\u00edpk\u016f informac\u00ed. Jak jsem tedy rekonstruoval dobu pro druh\u00fd d\u00edl sv\u00e9ho cyklu? Pr\u00e1v\u011b z detail\u016f. Prohl\u00ed\u017eeje denn\u00ed tisk. (Zkuste si n\u011bkde p\u016fj\u010dit a prohl\u00e9dnout t\u0159eba sto let star\u00e9 Sv\u011btozory &#8211; to budete koukat! &#8211; IP) Narazil jsem t\u0159eba na reklamu z let 1898 \u2013 1900: &#8220;\u2026van skl\u00e1dac\u00edch, p\u0159i cest\u00e1ch nezbytn\u00fdch&#8221;. Co to k \u010dertu bylo? Plachta z gutaper\u010di (speci\u00e1ln\u00edho pl\u00e1tna napu\u0161t\u011bn\u00e9ho kau\u010dukem), opat\u0159en\u00e1 skl\u00e1dac\u00edmi kovov\u00fdmi nebo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi v\u00fdztuhami. Ov\u00e1ln\u00fd r\u00e1m se p\u0159ipevnil k placht\u011b a op\u0159el t\u0159eba o dv\u011b \u017eidle. Dovnit\u0159 se nalila voda. Vzniklo n\u011bco na zp\u016fsob p\u0159enosn\u00e9ho baz\u00e9nku o rozm\u011brech metr kr\u00e1t metr a p\u016fl a hloubce p\u016fl metru. \u010clov\u011bk maj\u00edc\u00ed hygienick\u00e9 n\u00e1vyky si tak mohl za\u0159\u00eddit p\u0159\u00edjemnou koupel nap\u0159. v hotelov\u00e9m pokoji. Na druhou stranu n\u00e1m tato informace ukazuje jakousi odvr\u00e1cenou tv\u00e1\u0159 t\u00e9 doby. V tehdej\u0161\u00edch hotelech a hostinc\u00edch nebyly koupelny. Ka\u017ed\u00fd, kdo se tou\u017eil smo\u010dit ve van\u011b, si ji musel vz\u00edt sebou.<\/p>\n<p>Jin\u00fd p\u0159\u00edklad. Jak nahl\u00e9dnout do obydl\u00ed d\u011bln\u00edka? Pam\u011bt\u00ed lid\u00ed z t\u00e9to soci\u00e1ln\u00ed skupiny se mnoho nezachovalo, trochu informac\u00ed uve\u0159ejnili spisovatel\u00e9 p\u016fsob\u00edc\u00ed v tomto obdob\u00ed, popisuj\u00edc\u00ed, obecn\u011b \u0159e\u010deno, lidskou b\u00eddu. Kde tedy hledat zdroj? Znovu se m\u016f\u017ee uk\u00e1zat u\u017eite\u010dn\u00fdm tisk. V jednom z \u010d\u00edsel &#8220;Var\u0161avsk\u00e9ho kur\u00fdra&#8221; jsem narazil na informaci o zalo\u017een\u00ed Wawelbergovsk\u00e9 nadace. Rodina bank\u00e9\u0159\u016f se v z\u00e1chvatu altruismu rozhodla postavit osm modern\u00edch dom\u016f pro chud\u00e9 d\u011bln\u00edky. Noviny uve\u0159ejnily popis vylep\u0161en\u00ed. Hygienici, po\u017e\u00e1dan\u00ed o n\u00e1zor b\u011bhem zpracov\u00e1n\u00ed projektu, se kategoricky vyj\u00e1d\u0159ili, \u017ee na jednoho obyvatele mus\u00ed p\u0159ipadat minim\u00e1ln\u011b osm krychlov\u00fdch metr\u016f vzduchu. To n\u00e1m umo\u017e\u0148uje p\u0159esn\u011b odhadnout stupe\u0148 nahu\u0161t\u011bn\u00ed (obyvatel) v t\u011bchto bytech. Domy nadace musely m\u00edt tekouc\u00ed vodu \u2013 co\u017e vedlo k tomu, \u017ee byl na ka\u017ed\u00e9m pat\u0159e instalov\u00e1n vodovodn\u00ed kohoutek. V ka\u017ed\u00e9m byt\u011b byl tak\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b k\u00fdbl, proto\u017ee jsem p\u0159i prohl\u00ed\u017een\u00ed t\u011bchto budov na dvo\u0159e nena\u0161el budky typick\u00e9 pro toto obdob\u00ed. M\u00edru luxusu dopl\u0148ovala soci\u00e1ln\u00ed budova obsahuj\u00edc\u00ed pr\u00e1delnu, su\u0161\u00e1rnu, opatrovnu pro d\u011bti (n\u011bco na zp\u016fsob mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky) a klubovnu, kde d\u011bln\u00edci po pr\u00e1ci mohli mazat karty nebo se zab\u00fdvat socialismem, daleko od sv\u00fdch osmi krychlov\u00fdch metr\u016f na hlavu.<\/p>\n<p>Co je je\u0161t\u011b t\u0159eba v\u011bd\u011bt. Domy byly modern\u00ed, stav\u011bn\u00e9 okolo roku 1900, tak\u017ee musely b\u00fdt osv\u011btlen\u00e9. Jak? Samoz\u0159ejm\u011b plynem. Jak v t\u00e9to dob\u011b vypadaly lampy? Z jin\u00fdch reklam a \u010dl\u00e1nk\u016f v\u00edm, \u017ee existoval apar\u00e1t se sklen\u011bn\u00fdm st\u00ednidlem. P\u0159i\u0161lo se k n\u011bmu, do pat\u0159i\u010dn\u00e9 \u0161t\u011brbiny se vhodilo dvacet kop\u011bjek a oto\u010dilo se uz\u00e1v\u011brem. Za\u0159\u00edzen\u00ed za tuto sumu vydalo ur\u010den\u00e9 mno\u017estv\u00ed krychlov\u00fdch stop sv\u00edtiplynu, kter\u00fd, kdy\u017e ho\u0159el v lamp\u011b, vyd\u00e1val oku p\u0159\u00edjemn\u00e9, jasn\u00e9 sv\u011btlo. Jak\u00fd to byl plyn? S\u00e1hneme po encyklopedii Trzaski a Ewerta (V na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b rad\u011bji po Ottov\u011b encyklopedii. &#8211; IP). Jednou za \u010das p\u0159i\u0161el v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed s kl\u00ed\u010dem, kter\u00fdm otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku a vybral z n\u00ed mince. Jestli\u017ee byly domy nadace modern\u00ed, m\u016f\u017eeme si snadno p\u0159edstavit \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148 v t\u011bch star\u0161\u00edch.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b jedno d\u016fmysln\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 m\u011bli taxametry. Samoz\u0159ejm\u011b ne v tax\u00edc\u00edch \u2013 v roce 1900 bylo ve Var\u0161av\u011b jen p\u00e1r automobil\u016f \u2013 n\u00fdbr\u017e v dro\u017ek\u00e1ch. Odkud o tom v\u00edme? Op\u011bt s\u00e1hneme po novin\u00e1ch. Je mo\u017en\u00e9 tam naj\u00edt na\u0159\u00edzen\u00ed o povinnosti nainstalovat je\u2026<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed z\u00e1bavn\u00fd detail. J\u00edzdn\u00ed kola byla v t\u00e9 dob\u011b dosti popul\u00e1rn\u00edm dopravn\u00edm prost\u0159edkem. V reklam\u00e1ch si je m\u016f\u017eeme prohl\u00e9dnout. Zaj\u00edmav\u00e9 je to, \u017ee ji\u017e tehdy byla vybavena sv\u00edtilnami pro j\u00edzdu v noci. Elekt\u0159ina ji\u017e byla zn\u00e1ma, ale \u017e\u00e1rovky byly m\u00f3dn\u00ed novotou. Baterie se prod\u00e1valy ve form\u011b stolitrov\u00fdch be\u010dek s kyselinou. \u010c\u00edm si tedy cyklist\u00e9 osv\u011btlovali cestu? Na tehdej\u0161\u00edch ulic\u00edch, pln\u00fdch d\u011br a ko\u010di\u010d\u00edch hlav, by pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed petroleje bylo velmi nebezpe\u010dn\u00e9. Sv\u00edtili si tedy karbidov\u00fdmi lampami. Tehdej\u0161\u00ed sv\u011btlo na kolo se skl\u00e1dalo z kovov\u00e9 plechovky, do kter\u00e9 se nasypal karbid, d\u00e1le n\u00e1dobky s vodou a trysky vedouc\u00ed do reflektorku. Komplet byl opat\u0159en n\u011bkolika oto\u010dn\u00fdmi knofl\u00edky pro regulaci. Reakc\u00ed vody a karbidu (Odtud r\u010den\u00ed &#8220;kape mu na karbid! &#8211; IP) vznikal acetyl\u00e9n. Tryskou se dostal do reflektorku, kde ho\u0159el p\u011bkn\u00fdm, jasn\u00fdm plamenem. Pro regulaci jasnosti se pou\u017e\u00edval knofl\u00edk, zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed nebo zmen\u0161uj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed vody. Tenhle stra\u0161n\u011b bezva vyn\u00e1lez je mo\u017en\u00e9 ob\u010das koupit na burz\u00e1ch staro\u017eitnost\u00ed. Probl\u00e9m je jen s karbidem. Na nejbli\u017e\u0161\u00ed sb\u011bratelsk\u00e9 burze si lampu hodl\u00e1m koupit a vyzkou\u0161et ji. Nen\u00ed moc drah\u00e1 a v na\u0161em hornick\u00e9m kraji se jich zachovalo dost. H\u00e1\u010dek je v tom, \u017ee acetyl\u00e9n p\u0159i ho\u0159en\u00ed pronikav\u011b p\u00e1chne po \u010desneku\u2026<\/p>\n<p>P\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed dan\u00e9 doby, do kter\u00e9 hodl\u00e1me zasadit na\u0161i pr\u00f3zu, se n\u00e1m budou hodit:<br \/>\nZa prv\u00e9: popul\u00e1rn\u011b-nau\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce.<br \/>\nZa druh\u00e9: pam\u011bti tehdej\u0161\u00edch lid\u00ed.<br \/>\nZa t\u0159et\u00ed: denn\u00ed tisk.<br \/>\n\u010casem je t\u0159eba zaj\u00edt do muzea nebo staro\u017eitnost\u00ed a prohl\u00e9dnout si rozmanit\u00e9 p\u0159edm\u011bty denn\u00ed pot\u0159eby. Mnoho detail\u016f m\u016f\u017eeme zpozorovat tak\u00e9 na star\u00fdch fotografi\u00edch. Hodn\u011b se dozv\u00edme i ze z\u00e1v\u011bt\u00ed a invent\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n<p>V\u016fbec nejlep\u0161\u00ed je vydat p\u00e1r set zlot\u00fdch za star\u00fd rusk\u00fd samovar a s\u00e1m p\u0159ij\u00edt na kloub, jak pracuje a jak ho rozp\u00e1lit. Od strejdy hav\u00ed\u0159e spla\u0161it trochu karbidu a zprovoznit z burzy p\u0159inesenou lampi\u010dku z kola. Sn\u00e9st z p\u016fdy \u017eehli\u010dku na d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed a zkusit na n\u011bjak\u00e9m nepot\u0159ebn\u00e9m oble\u010den\u00ed, jak pracuje. Zku\u0161enost je lep\u0161\u00ed ne\u017e ten nejlep\u0161\u00ed popis.<\/p>\n<p>Jak ale nahl\u00e9dnout do \u010das\u016f, kdy je\u0161t\u011b nebyl denn\u00ed tisk, fotografick\u00e9 apar\u00e1ty a um\u011bn\u00ed \u010d\u00edst a ps\u00e1t bylo je\u0161t\u011b v plenk\u00e1ch? Op\u011bt n\u00e1m m\u016f\u017ee pomoci archeologie. P\u0159\u00edklad ze \u017eivota: \u0161pit\u00e1l zasv\u011bcen\u00fd sv. Duchu ve Fromborgu. V archeologick\u00fdch \u010dasopisech je mo\u017en\u00e9 naj\u00edt spoustu informac\u00ed na t\u00e9ma tam proveden\u00fdch vykop\u00e1vek a anal\u00fdzy toho, co bylo nalezeno. Ze zahrady n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed ke \u0161pit\u00e1lu byly odebr\u00e1ny vzorky zem\u011b a byla provedena anal\u00fdza obsa\u017een\u00fdch rostlinn\u00fdch pyl\u016f (jsou s to p\u0159etrvat stovky let\u2026). D\u00edky tomu bylo zji\u0161t\u011bn\u00e9, co tam mni\u0161i pe\u010duj\u00edc\u00ed o nemocn\u00e9 s\u00e1zeli. Z minul\u00e9 lekce v\u00edme, \u017ee seli hlavn\u011b m\u00e1k. Archeologov\u00e9 v\u0161ak narazili i na pyly jin\u00fdch u\u017eite\u010dn\u00fdch rostlinek. Nyn\u00ed s\u00e1hneme po herb\u00e1\u0159i Symeona Syreniusza z roku 1613 (origin\u00e1l sice do ruky nedostaneme, ale od \u010deho jsou mikrofilmy?). Tam se dozv\u00edme, k \u010demu byly u\u017e\u00edv\u00e1ny nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed rostlinky.<\/p>\n<p>V tomto \u0161pit\u00e1le narazili tak\u00e9 na zna\u010dn\u011b cenn\u011bj\u0161\u00ed nalezi\u0161t\u011b. P\u00e1r v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch nemocn\u00fdch bylo poh\u0159beno v rakv\u00edch. Jejich obsah byl pe\u010dliv\u011b prozkoum\u00e1n, nebo\u0165 nemocn\u00fd (Sp\u00ed\u0161 u\u017e mrtv\u00fd. &#8211; IP) byl do rakve z pry\u010dny shrnut i s podest\u00fdlkou. Z r\u016fzn\u00e9ho smet\u00ed byly izolov\u00e1ny nap\u0159\u00edklad r\u016fzn\u00e9 zbytky rostlin nebo no\u017eky blech a t\u011blesn\u00fdch schr\u00e1nek \u0161t\u011bnic. Nemocni\u010dn\u00ed smeti\u0161t\u011b obsahovalo kosti zv\u00ed\u0159at, d\u00edky \u010demu\u017e v\u00edme, jak a \u010d\u00edm byli nemocn\u00ed krmeni. Na smeti\u0161ti tak\u00e9 archeologov\u00e9 nalezli zbytky stoln\u00edho n\u00e1\u010din\u00ed a p\u0159\u00edbor\u016f. Zachovala se dokonce i sm\u011brnice takov\u00fdch instituc\u00ed. Dal\u0161\u00ed informace dovoluj\u00ed poskl\u00e1dat dohromady tak\u0159ka kompletn\u00ed obraz. A je\u0161t\u011b n\u011bco. Zdrav\u011bj\u0161\u00ed chovanci m\u011bli povinnost pt\u00e1t se (lidsky \u0159e\u010deno, \u017eebrat) ve prosp\u011bch nemocnice a vybran\u00e9 gro\u0161\u00edky odevzd\u00e1vat do \u0161pit\u00e1ln\u00ed kasy. Archeologov\u00e9 se dokonce rozhodli rozebrat \u0161pit\u00e1ln\u00ed podlahu \u2013 ve sp\u00e1r\u00e1ch mezi cihlami nalezli v\u00edce ne\u017e sto drobn\u00fdch minc\u00ed, tak\u017ee ne ka\u017ed\u00fd vyptan\u00fd gro\u0161 zam\u00ed\u0159il do spole\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161ce\u2026<\/p>\n<p>A je\u0161t\u011b n\u011bco \u2013 z nalezen\u00fdch zbytk\u016f jsme se dozv\u011bd\u011bli hodn\u011b, ale jak se pod\u00edvat do ostatn\u00edch prostor a prohl\u00e9dnout si jejich vybaven\u00ed? Kv\u016fli neexistenci fotografi\u00ed se mus\u00edme spolehnout na jin\u00e9 metody uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed reality. P\u0159i prohrab\u00e1v\u00e1n\u00ed obrazov\u00fdch publikac\u00ed zasv\u011bcen\u00fdch um\u011bn\u00ed najdeme bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f reprodukce grafiky ze sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed a obraz\u016f p\u0159edstavuj\u00edc\u00edch sc\u00e9ny z ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota. Najdeme na nich v\u0161echno, co pot\u0159ebujeme. Pod\u00edv\u00e1me se do nemocnice, kuchyn\u011b, lo\u017enice, salonu. Pozn\u00e1me zp\u016fsoby zaskl\u00edv\u00e1n\u00ed oken, porcov\u00e1n\u00ed masa, druhy pec\u00ed. Prohl\u00e9dneme si pol\u0161t\u00e1\u0159e, oble\u010den\u00ed, ko\u0161\u00edky, sv\u00edcny. Dozv\u00edme se, kdy se objevuje sal\u00e1m \u2013 sta\u010d\u00ed ho vyp\u00e1trat na obrazech ukazuj\u00edc\u00edch hostiny.<\/p>\n<p>Jestli\u017ee prok\u00e1\u017eeme odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed zv\u00eddavost, na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 toho p\u0159ed n\u00e1mi nedok\u00e1\u017e\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 mnoho schovat.<\/p>\n<p>P\u0159e\u010detl, voln\u011b p\u0159elo\u017eil, pon\u011bkud upravil a za p\u0159\u00edpadn\u00e9 nedokonalosti se omlouv\u00e1 Ivo Poledn\u00edk &#8211; ivopolednik@seznam.cz, \u010dl\u00e1nek p\u0159evzat z magaz\u00ednu Fantasy Planet<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti jsme nav\u0161t\u00edvili na\u0161e p\u0159edky v XVII. stolet\u00ed (osob\u00e1m, kter\u00e9 zvracely b\u011bhem \u010dten\u00ed, se t\u00edmto omlouv\u00e1m) a nyn\u00ed je t\u0159eba se zamyslet nad z\u00e1sadn\u00edm probl\u00e9mem. Ne ka\u017ed\u00fd je sv\u00fdm povol\u00e1n\u00edm archeolog nebo historik, ale ka\u017ed\u00fd z v\u00e1s m\u016f\u017ee dostat chu\u0165 zplodit d\u00edlo, jeho\u017e d\u011bj se m\u00e1 odehr\u00e1vat v minulosti\u2026 Odkud tedy \u010derpat informace [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-90","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jak-psat"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/90","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=90"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/90\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=90"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=90"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=90"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}