{"id":141,"date":"2011-10-29T08:27:55","date_gmt":"2011-10-29T08:27:55","guid":{"rendered":"http:\/\/localhost\/wordpress\/?p=128"},"modified":"2011-10-29T08:27:55","modified_gmt":"2011-10-29T08:27:55","slug":"historie-vojslavic","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.vandrovec.net\/?p=141","title":{"rendered":"Historie Vojslavic"},"content":{"rendered":"<p>Neolit &#8211; v okol\u00ed Vojslavic \u017eij\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 kultury tzv. trycht\u00fd\u0159ovit\u00fdch poh\u00e1r\u016f. Dokladem jejich pobytu je kamenn\u00e1 sekerka z &#8220;pruhovan\u00e9ho k\u0159emene&#8221; (t\u011b\u017e\u00ed se jen na jednom m\u00edst\u011b na sv\u011bt\u011b), dob\u00fdvan\u00e9ho v Krzemionkach Opatowskich<\/p>\n<p>Doba \u017eelezn\u00e1 &#8211; n\u011bkde v okol\u00ed existovala nevelk\u00e1 osada, pravd\u011bpodobn\u011b pat\u0159\u00edc\u00ed k przewiorsk\u00e9 kultu\u0159e. Jej\u00ed stopou je sk\u0159\u00ed\u0148ov\u00fd hrob, nalezen\u00fd u ulice Uch\u00e1\u0148sk\u00e9, a poh\u0159ebi\u0161t\u011b ve vsi Huta.<\/p>\n<p>\u010casn\u00fd st\u0159edov\u011bk &#8211; v bl\u00edzk\u00e9m Nov\u00e9m Majdanu vznik\u00e1 hrad.<\/p>\n<p>XIII stolet\u00ed &#8211; t\u00edmto \u00fazem\u00edm proch\u00e1z\u00ed obchodn\u00ed stezka z Krasnostavu do Horodla a d\u00e1le na v\u00fdchod. \u00darove\u0148 podzemn\u00ed vody byla tehdy mnohem v\u00fd\u0161e ne\u017e dnes, a tak je m\u00edsto, kde vznikne osada, ide\u00e1ln\u00ed k obran\u011b &#8211; p\u0159edstavuje such\u00fd ostrov obklopen\u00fd mo\u010d\u00e1ly a podmo\u010den\u00fdmi loukami.<\/p>\n<p>1399 &#8211; nejstar\u0161\u00ed zachovan\u00e1 zm\u00ednka o Vojslavic\u00edch: &#8220;Vojslavice n\u00e1le\u017e\u00ed Wronkovi.&#8221;<\/p>\n<p>1404 &#8211; v seznamu student\u016f krakovsk\u00e9 univerzity jsou zaps\u00e1ni &#8220;Andreas, Nicolaus, Johannes, Roslay, heredis de Woyslawycze dioec. Chelmensis&#8221;.<\/p>\n<p>1434 &#8211; zm\u00ednka o Vojslavic\u00edch jako o kr\u00e1lovsk\u00e9 vsi, n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed k kumowsk\u00e9 farnosti.<\/p>\n<p>1437 &#8211; Vojslavice jsou prod\u00e1ny krakovsk\u00e9mu vojvodovi, Janovi Ligeziowi erbu Czy\u017eewsk\u00fdch.<\/p>\n<p>1439 &#8211; na sjezdu \u0161lechty v Korczynu vystupuje Mikolaj Wroch z Vojslavic.<\/p>\n<p>1440 &#8211; lokace m\u011bsta podle magdebursk\u00e9ho pr\u00e1va. St\u0159edov\u011bk\u00fd syst\u00e9m parcel okolo Rynku je dodnes viditeln\u00fd.<\/p>\n<p>1445 &#8211; prvn\u00ed zm\u00ednka o vojslavick\u00fdch \u017eidech. \u017dili tam pak tak\u0159ka 500 dal\u0161\u00edch n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch let\u2026<\/p>\n<p>1446 &#8211; ve Vojslavic\u00edch se kon\u00e1 VI. sn\u011bm\u00edk chelmsk\u00e9ho kraje. \u00da\u010dastn\u00ed se ho mimo jin\u00e9 chelmsk\u00fd vladyka Gregorius.<\/p>\n<p>1450 a\u017e 1460 &#8211; ve Vojslavic\u00edch \u00fa\u0159aduje prvn\u00ed far\u00e1\u0159, jeho\u017e jm\u00e9no zn\u00e1me &#8211; Jan.<\/p>\n<p>Polovina XV stolet\u00ed &#8211; v\u00fdstavba hradu, d\u0159ev\u011bn\u00e9ho kostela a kl\u00e1\u0161tera dominik\u00e1n\u016f.<\/p>\n<p>1453 &#8211; prvn\u00ed seznam obyvatel farnosti, zachovan\u00fd v lublinsk\u00e9m konzistoriu.<\/p>\n<p>1457 &#8211; um\u00edr\u00e1 Jan Ligeza Czy\u017eewski, m\u011bsto p\u0159eb\u00edr\u00e1 Jan Zaklika Czy\u017eewski erbu Top\u00f3r, vojvoda sandom\u011b\u0159sk\u00fd, a po n\u011bm jeho syn Jakub Czy\u017eewski, kastel\u00e1n chelmsk\u00fd.<\/p>\n<p>1468 &#8211; prvn\u00ed zm\u00ednka o kostele v Vojslavic\u00edch.<\/p>\n<p>1480 &#8211; v albu student\u016f krakovsk\u00e9 univerzity se objevuje &#8220;Stephanus Stanislai de Woyslawicze dioc. Chelmensis&#8221;.<\/p>\n<p>1490 &#8211; n\u00e1jezd Tatar\u016f, kompletn\u00ed zni\u010den\u00ed Vojslavic, je vyp\u00e1len kostel.<\/p>\n<p>1497 &#8211; na vojslavick\u00e9m hrad\u011b se cestou na v\u00fdpravu zastav\u00ed Velk\u00fd K\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fd Mistr Jan von Tiefen.<\/p>\n<p>1499 &#8211; Vojslavice z\u00edsk\u00e1v\u00e1 do dr\u017een\u00ed Hieronymus Czy\u017eewski Zaklika erbu Top\u00f3r.<\/p>\n<p>1504 &#8211; osvobozen\u00ed m\u011bsta od ve\u0161ker\u00fdch dan\u00ed na deset let.<\/p>\n<p>1508 &#8211; Hieronymus Czy\u017eewski Zaklika erbu Top\u00f3r potvrzuje star\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 pr\u00e1va, financuje v n\u011bm kostel a t\u0159i cerkve, stanovuje t\u0159i pol\u00e1ky a jednoho rus\u00edna m\u011bstsk\u00fdmi purkmistry a p\u011bt pol\u00e1k\u016f a dva rus\u00edny stanovuje radn\u00edmi. Obyvatel\u00e9 obdr\u017eeli pr\u00e1vo uspo\u0159\u00e1dat dva jarmarky: na den sv. Onufreho a na den sv. Kate\u0159iny. M\u011bstsk\u00e9 z\u00e1pisy z t\u00e9 doby byly v roce 1915 odvezeny do Ruska a zat\u00edm nebyly nalezeny.<\/p>\n<p>1510 &#8211; m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 plat\u00ed 11 r\u016fzn\u00fdch dan\u00ed\u2026<\/p>\n<p>1518 &#8211; existuje ml\u00fdn na mlet\u00ed sladu a mo\u017en\u00e1 i pivovar.<\/p>\n<p>1531 &#8211; prvn\u00ed zm\u00ednka o synagoze. \u017didovsk\u00e9 obec plat\u00ed da\u0148 15 flor\u00e9n\u016f. Ve Vojslavic\u00edch funguj\u00ed u\u017e t\u0159i ml\u00fdny.<\/p>\n<p>1564 &#8211; ve m\u011bst\u011b \u017eije 25 \u017eid\u016f, funguj\u00ed tam dv\u011b ko\u0159alny a sedm ml\u00fdnsk\u00fdch kol. M\u011bsto m\u00e1 224 dom\u016f,<\/p>\n<p>1570 &#8211; epidemie moru.<\/p>\n<p>1595 a\u017e 1608 &#8211; stavba farn\u00edho kostela sv. Michala Archand\u011bla.<\/p>\n<p>1603 &#8211; epidemie moru.<\/p>\n<p>1608 &#8211; epidemie moru.<\/p>\n<p>1616 &#8211; Mikolaj Czy\u017eowski financuje stavbu svatyn\u011b.<\/p>\n<p>1627 &#8211; Vojslavice se st\u00e1vaj\u00ed vlastnictv\u00edm Janusza z Lohojska Tyzkiewicze, vojvody kyjevsk\u00e9ho, a jeho d\u011bdic\u016f.<\/p>\n<p>1628 &#8211; ve Vojslavic\u00edch \u017eije 11 kupc\u016f.<\/p>\n<p>1631 &#8211; Jakub Brzezicki, zplnomocn\u011bnec Janusza Tyzkiewicze, v\u011bzn\u00ed v z\u00e1meck\u00fdch smradlav\u00fdch kobk\u00e1ch \u0161lechtice Vojciecha Niemieru, vsadil ho za &#8220;druh\u00e9 dve\u0159e kde p\u0159edt\u00edm zlod\u011bji a Tata\u0159i sed\u00e1vali.&#8221;<\/p>\n<p>1636 &#8211; po\u017e\u00e1r m\u011bsta, vyvolan\u00fd n\u00e1jezdem koz\u00e1k\u016f a Rus\u016f. Na registru \u0161kod se zachoval otisk prvn\u00ed zn\u00e1m\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 pe\u010deti s jeho znakem. Kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edme, \u017ee v t\u00e9to dob\u011b vl\u00e1dnul m\u00edr, tak je t\u0159eba p\u0159ipustit, \u017ee bu\u010f byla v dokumentech uvedena fale\u0161n\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina vzniku po\u017e\u00e1ru, anebo byla p\u016fvodcem p\u0159epaden\u00ed n\u011bjak\u00e1 osamocen\u00e1 tlupa koz\u00e1ck\u00fdch dareb\u00e1k\u016f\u2026<\/p>\n<p>1639 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1640 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1645 &#8211; op\u011bt po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1649 &#8211; po\u010d\u00e1tek vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v m\u011bste\u010dku. Katarzyna Tyszkiewiczovna-Jelcowna odkazuje (n\u011bjak\u00fd majetek) c\u00edrkvi s t\u00edm, \u017ee \u010d\u00e1st pen\u011bz bude ur\u010dena na mzdu bakal\u00e1\u0159i, u\u010d\u00edc\u00edho d\u011bti \u010d\u00edst a ps\u00e1t.<\/p>\n<p>1655 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1664 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1667 &#8211; po\u010d\u00e1tky l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de. Ve Vojslavic\u00edch praktikuj\u00ed dva lazebn\u00edci.<\/p>\n<p>1667 &#8211; Vojslavice kupuje Waclaw Hulewicz z Koniuch ve Volyni jako v\u011bno pro svou dceru Katarzynu Agnieszku, kter\u00e1 se vdala za Stanislawa Stefana Czarnick\u00e9ho z Czarncy, poln\u00edho korunn\u00edho p\u00edsa\u0159e (bratrance hejtmana toho sam\u00e9ho jm\u00e9na).<\/p>\n<p>1668 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1672 &#8211; \u0160v\u00e9di dob\u00fdvaj\u00ed m\u011bste\u010dko a vypaluj\u00ed kostel. Po v\u00e1lce ho majitel obnovuje na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b, ale v barokn\u00edm stylu.<\/p>\n<p>1687 &#8211; v m\u011bste\u010dku vznik\u00e1 karmelit\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter.<\/p>\n<p>1703 &#8211; po Czarnieck\u00e9ho smrti d\u011bd\u00ed Vojslavice jeho dcera Zofie Aniela &#8211; \u017eena Michala Potock\u00e9ho, vojvody voly\u0148sk\u00e9ho, starosty krasnostavsk\u00e9ho a sokalsk\u00e9ho, a po nich jejich syn Felix Potocki, kastel\u00e1n slo\u0148sk\u00fd a starosta krasnostavsk\u00fd.<\/p>\n<p>1725 &#8211; je postavena d\u0159ev\u011bn\u00e1 cerkev sv. Praksedy (bl\u00edzko ulice Krasnostavsk\u00e9). V roce 1793 u\u017e bylo zaznamen\u00e1no, \u017ee je &#8220;zcela zdevastov\u00e1na.&#8221;<\/p>\n<p>1736 &#8211; po\u017e\u00e1rem je zni\u010den kostel. Jeho restauraci prov\u00e1d\u00ed vlastn\u00edk nemovitosti Nikodem Woronicz.<\/p>\n<p>1742 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r. Chelmsk\u00fd zemsk\u00fd sn\u011bm osvobozuje obyvatele na t\u0159i roky od dan\u00ed.<\/p>\n<p>1754 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r kostela\u2026<\/p>\n<p>1761 &#8211; ve Vojslavic\u00edch se objevuje sekta frankist\u016f a je p\u0159edst\u00edr\u00e1na ritu\u00e1ln\u00ed vra\u017eda. V n\u00e1sledn\u00e9m procesu je k smrti odsouzen rab\u00edn a \u010dty\u0159i dal\u0161\u00ed star\u0161\u00ed (p\u0159edstavitel\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 obce). Katarzyna Potock\u00e1 Kossakowsk\u00e1 buduje d\u016fm pro Chanellu Frankowou, \u017eenu v\u016fdce sekty, kter\u00e9ho v t\u00e9 dob\u011b v\u011bznili v \u010censtochov\u00e9. Doch\u00e1z\u00ed k vyhn\u00e1n\u00ed ortodoxn\u00edch \u017eid\u016f a nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee i k pogromu. S t\u011bmito ud\u00e1lostmi je spojen n\u00e1zev rokle &#8220;\u0160ibenice&#8221;. Jan Krystyjanczuk informuje, \u017ee kastel\u00e1nov\u00e1 ve sv\u00e9m testamentu uvrhla kletbu na toho &#8220;kdo Vojslavice zd\u011bd\u00ed a \u017eidy do m\u011bsta vpust\u00ed.&#8221;<\/p>\n<p>1762 &#8211; stavba p\u011bti kapli\u010dek na v\u00fdjezdov\u00fdch cest\u00e1ch z m\u011bsta. Financovala je Marianna Danilowiczow\u00e1. Kapli\u010dky maj\u00ed m\u011bsto chr\u00e1nit p\u0159ed kletbou rab\u00edna, odsouzen\u00e9ho k roz\u010dtvrcen\u00ed.<\/p>\n<p>1763 &#8211; epidemie \u010dern\u00fdch ne\u0161tovic.<\/p>\n<p>1766 &#8211; um\u00edr\u00e1 Felix Potocki, majetek d\u011bd\u00ed jeho dcera Humbelina Kurdwanowsk\u00e1.<\/p>\n<p>1771 &#8211; stavba nov\u00e9, zd\u011bn\u00e9 budovy uniatsk\u00e9 cerkve, zasv\u011bcen\u00e9 sv. Eli\u00e1\u0161ovi Prorokovi. Stoj\u00ed dodnes.<\/p>\n<p>1773 &#8211; knihovna, n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed ke kostelu, m\u00e1 pades\u00e1t knih.<\/p>\n<p>1777 &#8211; farn\u00ed \u0161kola zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 dva u\u010ditele.<\/p>\n<p>1779 &#8211; ve Vojslavic\u00edch existuje vinice.<\/p>\n<p>1779 &#8211; po\u017e\u00e1rem je zni\u010dena cerkev sv. Onufreho (u ulice Grabowieck\u00e9). Po\u017e\u00e1r pusto\u0161\u00ed zna\u010dnou \u010d\u00e1st m\u011bsta. Jeho stopy se zachovaly v kulturn\u00edch vrstv\u00e1ch, objeven\u00fdch b\u011bhem kop\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016f pro novou l\u00e9k\u00e1rnu v ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n<p>1780 &#8211; nov\u00e1 majitelka Vojslavic, Humbelina Kurdwanowsk\u00e1, znovu buduje m\u011bsto, zve \u017eidy k nov\u00e9mu us\u00eddlen\u00ed ve Vojslavic\u00edch, buduje synagogu a kahal (\u017eidovskou obec). Mo\u017en\u00e1, \u017ee pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed budova chederu (\u017eidovsk\u00e9 \u0161koly), kter\u00e1 se zachovala dodnes.<\/p>\n<p>1783 &#8211; Humbelina Kurdwanowsk\u00e1 um\u00edr\u00e1 ve vojslavick\u00e9m z\u00e1mku. Ze z\u00e1mku se st\u00e1v\u00e1 ruina a v roce 1819 m\u011bstsk\u00fd dozorce Badowski doporu\u010duje, aby se materi\u00e1lem ze &#8220;star\u00e9ho z\u00e1m\u010diska&#8221; vydl\u00e1\u017edil rynek. Olt\u00e1\u0159 ze z\u00e1meck\u00e9 kaple je p\u0159enesen do kapli\u010dky p\u0159i farn\u00edm kostele.<\/p>\n<p>1790 &#8211; Vojslavice kupuje chelmsk\u00fd kastel\u00e1n Wojciech Poletyllo, a po n\u011bm p\u0159ipadnou jeho d\u011bdic\u016fm &#8211; syn Alojzy a vnuk Leopold. Jako majitel m\u011bste\u010dka vystupuje tak\u00e9 Wojciech\u016fv bratr Tytus. Wojciechovi potomci u\u017e\u00edvaj\u00ed jm\u00e9no Poletyllo a (pravd\u011bpodobn\u011b neleg\u00e1ln\u011b) hrab\u011bc\u00ed titul.<\/p>\n<p>1792 &#8211; Vojslavicemi proch\u00e1zej\u00ed odd\u00edly dobrovoln\u00edk\u016f, m\u00ed\u0159\u00edc\u00edch k Dubince.<\/p>\n<p>1793 &#8211; za m\u011bstem je z\u0159\u00edzen katolick\u00fd h\u0159bitov rozd\u011blen\u00fd na \u010d\u00e1st ji\u017en\u00ed &#8211; latinskou a severn\u00ed &#8211; uniatskou.<\/p>\n<p>Po\u010d\u00e1tek XIX. stolet\u00ed &#8211; Vojslavice maj\u00ed asi 1000 obyvatel. Chelm jich m\u00e1 2400. Hrab\u011b Wojciech buduje klasicistn\u00ed pal\u00e1c.<\/p>\n<p>1803 &#8211; p\u0159est\u00e1v\u00e1 existovat farn\u00ed \u0161kola.<\/p>\n<p>1823 &#8211; ov\u010d\u00edn, pat\u0159\u00edc\u00ed Poletyll\u016fm, je jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejmodern\u011bj\u0161\u00edch ve vojvodstv\u00ed.<\/p>\n<p>1827 &#8211; Poletyllo d\u00e1v\u00e1 do provozu pivovar, ko\u0159alnu a textiln\u00ed tov\u00e1rnu.<\/p>\n<p>Okolo roku 1830 &#8211; u ulice Uch\u00e1\u0148sk\u00e9 bl\u00edzko cesty do Huty vznik\u00e1 modern\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr, spole\u010dn\u011b s \u010deledn\u00edkem pro zam\u011bstnance.<\/p>\n<p>1831 &#8211; za povst\u00e1n\u00ed (proti Rus\u016fm) je zabaven zvon z farn\u00edho kostela. Informace o osudech obyvatel m\u011bste\u010dka chyb\u00ed.<\/p>\n<p>1834 &#8211; po\u017e\u00e1r ni\u010d\u00ed osadu i s pal\u00e1cem Poletyll\u016f.<\/p>\n<p>1836 &#8211; hrab\u011b Alojzy znovu vybuduje s\u00eddlo rodu.<\/p>\n<p>1840 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r ni\u010d\u00ed kostel.<\/p>\n<p>Okolo roku 1840 &#8211; obyvatel\u00e9 Vojslavic buduj\u00ed u ulice Krasnostavsk\u00e9 \u0161kolu.<\/p>\n<p>1846 &#8211; je\u0161t\u011b jeden po\u017e\u00e1r kostela\u2026<\/p>\n<p>1848 &#8211; farmaceut Karol Klossowski otv\u00edr\u00e1 prvn\u00ed l\u00e9k\u00e1rnu.<\/p>\n<p>1854 a\u017e 1855 &#8211; epidemie cholery.<\/p>\n<p>1860 &#8211; ve Vojslavic\u00edch u\u017e existuje po\u0161ta! Zachovaly se exempl\u00e1\u0159e prvn\u00ed polsk\u00e9 zn\u00e1mky, kter\u00e1 tam byla oraz\u00edtkov\u00e1na.<\/p>\n<p>1863 &#8211; b\u011bhem &#8220;Lednov\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed&#8221; vnik\u00e1 do pal\u00e1ce odd\u00edl Rus\u016f. V boji s nimi je smrteln\u011b ran\u011bn osmdes\u00e1tilet\u00fd major Kuhn &#8211; veter\u00e1n napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. Zahyne i nezletil\u00fd bratranec d\u011bdice a jin\u00ed obyvatel\u00e9. M\u011bsto je ost\u0159elov\u00e1no z d\u011bl a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zni\u010deno.<\/p>\n<p>Okolo roku 1864 &#8211; stavba oran\u017e\u00e9rie naproti pal\u00e1ce. Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr se postupn\u011b rozr\u016fst\u00e1. V letech 1882 a\u017e 1888 vznikaj\u00ed st\u00e1je, v letech 1891 a\u017e 1892 p\u0159\u00edstavba oran\u017e\u00e9rie.<\/p>\n<p>1869 &#8211; ztr\u00e1ta m\u011bstsk\u00fdch pr\u00e1v.<\/p>\n<p>1874 &#8211; po likvidaci unie je cerkev Eli\u00e1\u0161e Proroka p\u0159em\u011bna na pravoslavnou.<\/p>\n<p>1879 &#8211; vojslavick\u00fd pivovar ro\u010dn\u011b va\u0159\u00ed 514 v\u011bder piva.<\/p>\n<p>1880 &#8211; Hrube\u0161ov\u0161t\u00ed mal\u00ed\u0159i Zin a Olechwier vymalov\u00e1vaj\u00ed cerkev. Ze stovek Olechwierov\u00fdch mal\u00ed\u0159sk\u00fdch prac\u00ed se dodnes zachoval pouze obraz vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed P\u00e1n\u011b na strop\u011b svatyn\u011b.<\/p>\n<p>1885 &#8211; z materi\u00e1lu, z\u00edskan\u00e9ho z rozebran\u00e9 cerkve sv. Onufreho, je postavena posledn\u00ed vojslavick\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 cerkev &#8211; kaple zas. matce Bo\u017e\u00ed Kaza\u0148sk\u00e9 (byla rozebr\u00e1na v roce 1938 a na jej\u00edm m\u00edst\u011b byl postaven pravoslavn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e).<\/p>\n<p>Okolo roku 1890 &#8211; stavba nov\u00e9 synagogy.<\/p>\n<p>1900 &#8211; ko\u0159alna ve Vojslavic\u00edch ro\u010dn\u011b produkuje 21 811 v\u011bder ko\u0159alky.<\/p>\n<p>Konec XIX. stolet\u00ed &#8211; ve Vojslavic\u00edch funguj\u00ed: textiln\u00ed tov\u00e1rna, d\u00edlna na v\u00fdrobu zem\u011bd\u011blsk\u00fdch stroj\u016f, pivovar, ko\u0159alna, ml\u00fdn a dva hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory.<\/p>\n<p>1904 &#8211; vznik\u00e1 prvn\u00ed sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f.<\/p>\n<p>1905 &#8211; dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r.<\/p>\n<p>1905 &#8211; odhalen\u00ed pomn\u00edku na po\u010dest Alexandra II. N\u00e1pis na soklu zn\u00edc\u00ed: &#8220;Blagodit\u011blu &#8211; narod&#8221; vyjad\u0159uje vd\u011b\u010dnost sedl\u00e1k\u016f za odstran\u011bn\u00ed nevolnictv\u00ed. V t\u00e9to dob\u011b ve Vojslavic\u00edch tak\u00e9 existuje stanice carsk\u00e9 policie &#8211; mezi jej\u00ed \u00fakoly pat\u0159ila tak\u00e9 ochrana pomn\u00edku p\u0159ed &#8220;vd\u011b\u010dn\u00fdm lidem&#8221;,<\/p>\n<p>1906 &#8211; vznik\u00e1 pobo\u010dka Polsk\u00e9 Matice \u0160kolsk\u00e9. M\u00e1 123 \u010dlen\u016f a disponuje rozpo\u010dtem 380 rubl\u016f.<\/p>\n<p>1906 &#8211; vznik\u00e1 z\u00e1lo\u017ena &#8211; prvn\u00ed banka funguj\u00edc\u00ed ve Vojslavic\u00edch. Dr. Gor\u00e1k tvrd\u00ed, \u017ee vznikla a\u017e v roce 1907 a informuje, \u017ee z\u00e1lo\u017ena poskytovala p\u016fj\u010dky a\u017e do v\u00fd\u0161e 300 rubl\u016f. Kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edme, \u017ee kr\u00e1va tehdy st\u00e1la 50 rubl\u016f, tak to bylo docela hodn\u011b pen\u011bz.<\/p>\n<p>1915 &#8211; p\u0159es Vojslavice proch\u00e1z\u00ed fronta. B\u011bhem mnohadenn\u00edch boj\u016f sho\u0159\u00ed \u010d\u00e1st vsi, kostel je po\u0161kozen. Padl\u00ed voj\u00e1ci byli poh\u0159beni v hromadn\u00fdch hrobech bl\u00edzko m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti Zarowie. Vojslavice se st\u00e1vaj\u00ed kone\u010dnou stanic\u00ed hrube\u0161ovsk\u00e9 \u00fazkokolejn\u00e9 trati D-029, obecn\u00e1 \u0161kola obnovuje \u010dinnost.<\/p>\n<p>1918 &#8211; odd\u00edl dobrovoln\u00edk\u016f POW odzbrojuje rakousko &#8211; uhersk\u00e9 voj\u00e1ky, s\u00eddl\u00edc\u00ed v budov\u00e1ch statku a n\u00e1dra\u017e\u00ed. Krom\u011b zbr\u00e1n\u00ed a v\u00fdstroje uko\u0159istili tak\u00e9 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed d\u0159eva a zem\u011bd\u011blsk\u00fdch plodin, kter\u00e9 okupanti nahromadili a p\u0159ipravili na odvoz\u2026<\/p>\n<p>1918 &#8211; stavba pomn\u00edku Tadeuszi Kosciuzkovi (na soklu po pomn\u00edku cara Alexandra II).<\/p>\n<p>1918 &#8211; epidemie tzv. \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky.<\/p>\n<p>1923 &#8211; um\u00edr\u00e1 hrab\u011b Francizek Poletyllo, posledn\u00ed Wojciech\u016fv potomek v p\u0159\u00edme linii. Ohromn\u00fd, le\u010d upadaj\u00edc\u00ed majetek odkazuje sv\u00e9mu vzd\u00e1len\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu Mikolajowi Poletyllovi, jeho\u017e neschopn\u00e1 spr\u00e1va rychle vede k rozprodeji majetku.<\/p>\n<p>1923 &#8211; likvidace pivovaru.<\/p>\n<p>1924 &#8211; oprava kostela.<\/p>\n<p>T\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta &#8211; stavba silnice do Chelmu se neskute\u010dn\u011b vle\u010de. Velkou d\u016fle\u017eitost m\u00e1 zato \u017eeleznice. Vlaky do Hrube\u0161ova jedou dvakr\u00e1t denn\u011b. Voz\u00ed tak\u00e9 po\u0161tu. I p\u0159es odpor \u0159editele \u0161koly se rychle rozv\u00edj\u00ed skautsk\u00e9 hnut\u00ed.<\/p>\n<p>1931 &#8211; p\u0159ed volbami doch\u00e1z\u00ed ve Vojslavic\u00edch k nepokoj\u016fm a brut\u00e1ln\u00edmu z\u00e1sahu vojska.<\/p>\n<p>1932 &#8211; Jan Krystyjanczuk jako prvn\u00ed spisuje d\u011bjiny vsi. Jeho pr\u00e1ce &#8220;Proklet\u00ed d\u011bdicov\u00e9&#8221; vych\u00e1z\u00ed teprve v roce 1938.<\/p>\n<p>1936 &#8211; ve Vojslavic\u00edch poprv\u00e9 rozsv\u00edt\u00ed sv\u011btlo elekt\u0159ina. Baranowsk\u00e9ho ml\u00fdn dod\u00e1v\u00e1 d\u00edky sv\u00e9mu gener\u00e1toru proud do n\u011bkolika hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>1939 &#8211; do Vojslavic (op\u011bt) p\u0159ich\u00e1zej\u00ed Rusov\u00e9. Po kr\u00e1tk\u00e9m pobytu ustupuj\u00ed a odevzd\u00e1vaj\u00ed okres do rukou N\u011bmc\u016fm. Obyvatel\u00e9 Vojslavic a okoln\u00edch vs\u00ed zakl\u00e1daj\u00ed bu\u0148ky tajn\u00e9ho odboje.<\/p>\n<p>1942 &#8211; exekuce zhruba 100 \u017eid\u016f na louce nad \u0159ekou Vojslavkou. N\u00e1sledkem toho, \u017ee \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 se ukr\u00fdvaly na p\u016fd\u00e1ch, zalo\u017eily ohe\u0148, vzplane \u010d\u00e1st mezi synagogou a K\u0159\u00ed\u017eovkami. Okupanti likviduj\u00ed \u00fasek kolej\u00ed z Vojslavic do Uch\u00e1n\u00ed a Hrube\u0161ova. Posledn\u00ed fragment t\u00e9to dr\u00e1hy byl v provozu je\u0161t\u011b v letech 1990 a\u017e 1993.<\/p>\n<p>17.4.1944 &#8211; bitva o Vojslavice. N\u011bkolik partyz\u00e1nsk\u00fdch odd\u00edl\u016f spojilo sv\u00e9 s\u00edly, v nerovn\u00e9m boji se br\u00e1n\u00ed proti desetkr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00edmu nep\u0159\u00edteli, \u010d\u00edm\u017e zdr\u017e\u00ed &#8220;pacifika\u010dn\u00ed&#8221; (\u010dti: likvida\u010dn\u00ed) akci N\u011bmc\u016f.<\/p>\n<p>\u010cerven 1945 &#8211; v bl\u00edzk\u00e9 Hucie dokon\u010duj\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci NKVD a UB (polsk\u00e9 tajn\u00e9 bezpe\u010dnosti) pacifikaci vesnice.<\/p>\n<p>1945 a\u017e 1947 &#8211; v okol\u00ed Vojslavic operuje odd\u00edl AK &#8211; WIN (tentokr\u00e1t bojuje proti komunist\u016fm) pod veden\u00edm Henryka Lewczuka zvan\u00e9ho &#8220;Kladivo&#8221;.<\/p>\n<p>1947 a\u017e 1952 &#8211; Vojslavice jsou op\u011bt elektrifikov\u00e1ny.<\/p>\n<p>1956 a\u017e 1958 &#8211; pal\u00e1c Poletyll\u016f je zbo\u0159en.<\/p>\n<p>1961 &#8211; k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je p\u0159ed\u00e1na nov\u00e1 budova \u0161koly.<\/p>\n<p>1962 &#8211; je postaven vodovod. Velk\u00e9 meliora\u010dn\u00ed pr\u00e1ce dovolily \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vysu\u0161it ba\u017einy a podmo\u010den\u00e9 louky.<\/p>\n<p>1963 &#8211; ok\u00e1zal\u00e9 oslavy 520 let existence Vojslavic.<\/p>\n<p>1968 &#8211; \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b z materi\u00e1lu ze zbo\u0159en\u00e9ho pal\u00e1ce je postaven Kulturn\u00ed d\u016fm.<\/p>\n<p>Osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta &#8211; na \u00fazem\u00ed m\u011bste\u010dka prob\u00edh\u00e1 velk\u00e1 v\u00fdstavba. U Z\u00e1meck\u00e9 (dnes \u0160koln\u00ed) ulice je postaven modern\u00ed obytn\u00fd blok, bl\u00edzko autobusov\u00e9 zast\u00e1vky je vybudov\u00e1n obchodn\u00ed d\u016fm &#8220;Vojslav&#8221;. Bohu\u017eel, p\u0159i stavb\u00e1ch nikdo nedbal o dokumentaci zbytk\u016f z\u00e1klad\u016f a sklep\u016f d\u00e1vn\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch dom\u016f.<\/p>\n<p>Po\u010d\u00e1tek devades\u00e1t\u00fdch let &#8211; Vojslavice maj\u00ed v cel\u00e9m vojvodstv\u00ed nejv\u00edc p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch \u017eivnost\u00ed. Obec p\u0159ij\u00edm\u00e1 velk\u00e9 investice &#8211; je postavena \u010disti\u010dka odpadn\u00edch vod, v opraven\u00e9 synagoze nach\u00e1z\u00ed s\u00eddlo knihovna. Vedle n\u00ed vznik\u00e1 modern\u00ed s\u00eddlo obecn\u00edho \u00fa\u0159adu. Je vym\u011bn\u011bna st\u0159ech cerkve. Veden\u00ed obce v\u0161ak tak\u00e9 p\u0159ij\u00edm\u00e1 i \u0159adu m\u00e9n\u011b \u0161\u0165astn\u00fdch rozhodnut\u00ed &#8211; je zbo\u0159ena stavba ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed zbytky zd\u00ed star\u00e9 radnice, v dal\u0161\u00edch letech pak ne\u0161\u0165astn\u011b \u0159e\u0161en\u00e9 konserv\u00e1torsk\u00e9 pr\u00e1ce vedly k \u00fapln\u00e9mu zni\u010den\u00ed n\u011bkolika dal\u0161\u00edch zaj\u00edmav\u00fdch a ochranu si zasluhuj\u00edc\u00edch objekt\u016f.<\/p>\n<p>Napsal Andrzej Piliuk, kter\u00fd p\u0159itom \u010derpal z publikac\u00ed: dr. J. G\u00f3raka, B. Zimmera, K. Pro\u017eogo, J. Krystyjanczuka a kalend\u00e1ria ze strany &#8220;Panorama Kultur&#8221; www.pl.org.pl.<\/p>\n<p>P\u0159elo\u017eil a m\u00edrn\u011b upravil Ivo Poledn\u00edk &#8211; ivopolednik@seznam.cz. Dal\u0161\u00ed informace najdete na stran\u011b http:\/\/www.wojslawice.fabryka.pl\/. Pozn\u00e1mka p\u0159ekladatele: pokud se jm\u00e9no obce nebo m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti vyskytlo v knih\u00e1ch o Jakubu Vandrovcovi v po\u010de\u0161t\u011bn\u00e9 podob\u011b, pou\u017eil jsem ho i j\u00e1. Tedy, v\u011bt\u0161inou\u2026 Pokud ne, nechal jsem ho v p\u016fvodn\u00ed polsk\u00e9 podob\u011b. Za eventu\u00e1ln\u00ed chyby v pravopisu polsk\u00fdch jmen se omlouv\u00e1m.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Neolit &#8211; v okol\u00ed Vojslavic \u017eij\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 kultury tzv. trycht\u00fd\u0159ovit\u00fdch poh\u00e1r\u016f. Dokladem jejich pobytu je kamenn\u00e1 sekerka z &#8220;pruhovan\u00e9ho k\u0159emene&#8221; (t\u011b\u017e\u00ed se jen na jednom m\u00edst\u011b na sv\u011bt\u011b), dob\u00fdvan\u00e9ho v Krzemionkach Opatowskich Doba \u017eelezn\u00e1 &#8211; n\u011bkde v okol\u00ed existovala nevelk\u00e1 osada, pravd\u011bpodobn\u011b pat\u0159\u00edc\u00ed k przewiorsk\u00e9 kultu\u0159e. Jej\u00ed stopou je sk\u0159\u00ed\u0148ov\u00fd hrob, nalezen\u00fd u ulice Uch\u00e1\u0148sk\u00e9, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"footnotes":""},"categories":[12],"tags":[],"class_list":["post-141","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dalsi-texty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/141","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=141"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/141\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=141"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=141"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vandrovec.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=141"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}