Vandrovec.net

Vítejte v krajině, kde cizák zahyne

Andrzej píše nový díl ze série Kruševských

Líbí se Vám příhody Kateřiny, Stanislavy a Moniky Kruševských, které byly v knihách Sestřenky (2008, Laser Books),  Princezna (2011, Laser Books), Dědičky (2012, Laser Books) ? Těšte se na neočekávané pokračování těchto příhod. Prohlédněte si obálky knih, které vyšly v Polsku.

10616591_894848430567988_2946834453694370335_n


Jak na prase od velkého JWP

Jak se taky dá trávit pátek ….
(upraveno by jwp)
10649650_10202643597202648_326676973255331476_n
► V den rožnění postavíme kurva gril větší než Petřín, usadíme rožeň a rozděláme voheň, a pokud není pazourek nebo křemeny, kurva, tak klidně i zápalkama.
► Než dáme selátečko – prasátečko – masíčko rožnit, je potřeba mít kurva fakt hodně žhavýho popela.Ten se dá použít i ze sousedova domu, pokud onen není doma (soused, sousedku můžeme naopak pozvat).
► Sele opláchneme, osprchujeme, umejeme mu prasečí rypáček a vocásek. A vocásek necháme okapat. Aha – celý sele vokapat…
► Na rožeň ho upevníme bodci, oštěpy, šípy, kopími, meči, noži a střed těla připevníme ostnatým drátem tak, jak jsme se to učili v lágrech. A kurva drát protáhneme kolem páteře a tu kurva normálně jako připevníme k rožni.
► Během rožnění je nutné sele potírat, aby se kurva jako fakt nevysušovalo. Suchý sele je horší než studená Němka. A je nutné POTÍRAT i budoucí strávníky, aby se u grilu moc nemnožili, kurva holota jedna.
► Základem marinády je kurva olej, kurva sůl, kurva česnek a do prdele pořádně černý pivo. Další přísady: červená paprika, kari, chilli, hořčice, cibule, kmín nebo třeba jen směs grilovacího koření.

••• Samotné rožnění je nenáročné, do výsernice. Jen je kurva potřeba dodržet několik zasraných vojebaných zásad:
••• Střídmě přikládat, aby se sele rožnilo jen na sálavém teple.Žádný zasraný vatry!
••• Dávat pozor aby to naložený a umytý a vosprchovaný a vopedikúrovaný sele s vyčištěnejma zubama nevysychalo a nešetřit marinádou. Takže mu dávat hodně pít štětkou.
••• Před okrajováním necháme sele mírně oschnout, aby marináda nepřerazila chuť masa. – Tak teda jako co, do prdele – jako nenechat oschnout nebo nechat oschnout?
••• Maso okrajujeme v plátech vysokých 0,5 – 1 cm. Nebo rozsekáme katovskou sekerou na kusy a pak všechno sežereme ze země, do prdele já mám hlad!
••• Doporučuji okrajovat maso mimo ohniště. Zamezí se tím ztrátám na mase a popáleninám obsluhy. Pokud bude obsluha popálena nevratně, je možné po seleti začít grilovat i popálenou obsluhu. Je vlastně již připravena k úpravě.

V neposlední řadě je potřeba připravit přílohy (strouhaný křen, hořčice, okurky, feferony, cibule a samozřejmě čerstvý chleba. A trošku ASFALTU, aby to mělo kurva ten pekelnej říz.

► A jestli je tohle pro někoho dlouhý, tak grilování bude ještě delší, kurva 

 

Autor: Jiří Walker Procházka, fotograf: Roman Randalf Kresta


Inzeráty z Jedu

Už máte novinku doma, ještě ne? Neváhejte!

Prodám tunu arzeniku ve skleněných kaplích po 0,5 gramu. Podnikatelé a politici mají slevu

Mám trvalý kontakt s agresivními mimozemšťany. Očekávám vážené nabídky.

Vycpavač lvů bez zkušeností i diplomu přijme zaměstnání, nejlépe v oboru.

Změň povolání. Kurz svářečů orbitálních konstrukcí financovaný MPSV.

Samosprávo! Využijte unijní dotace. Budujeme protiatomové kryty podle norem ISO s certifikátem NATO.

Velkoobchod s jantarem „Komnata“ naváže spolupráci s odběrateli. Velkoobchod, maloobchod.

Americký traktor k výzdobě dvora. Sice nejezdí, ale zato je levný.

Prodám briliantový náhrdelník po babičce. Skoro pravý, a vypadá ještě lépe.

Žumpa. Vybírání, plnění, vylévání na objednávku na udanou adresu.

Pojištění úrody? Jen my umíme vyvolat krupobití na objednávku.

Velkoobchod se zvěřinou, i exotickou, Slanina S.A.

Nájemný exorcista. Garance skoro 100%.

Nově vzniklý pivovar holdingu „Pol-Rol-Chem“ hledá testery experimentální várky nového syntetického bezsladového piva.

Ruské a americké samopaly s dodávkou do domu.

 …


Ukázka z novinky “JED”

Chcete JED? Přečtěte si ukázku z knihy: http://www.laser-books.cz/ukazky/jed.html

jed

NOVINKA NA TRHU: ANDRZEJ PILIPIUK – JED

Nejznámější hrdina posledních let, bezohledný dědek, terminátor poháněný samohonkou, člověk, který neodpustí mrtvému ani živému, se opět vrací. A tentokrát skutečně v plné síle! Tohle je Polsko viděné z perspektivy „vesničana od kosti“. Jde do toho opravdu ostře – mizí umělý chrup, kořalku chlastají zombie, ďábel nabízí partii pokeru… Tento Jed destiloval osobně mistr polské fantastiky Andrzej Pilipiuk a obsah alkoholu můžete počítat na stovky procent. Lék samozřejmě nemá atestaci SÚKL, o to účinnější však je včetně množství vedlejších účinků. Požíván v libovolném množství způsobuje silnou závislost. Vyvolává vidění, přeludy a záchvaty neovladatelného smíchu. Podávejte v libovolném množství i bez porady s lékařem, ovšem za jakékoli zdravotní postižení neručíme a pracovní omluvenky nevyplňujeme.

Vyšlo jako třicátý svazek edice Podíl.
Brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Łaski, 304 stran, 289 Kč, cena po slevě 260 Kč, pro majitele čtenářských kont 202 Kč.


Projekce filmu “Problémy”

Projekce filmu v Rock Café Praha na Národní třídě 20 bude 26.2.2014 od 20:00

Kde jsou lidé, jsou i problémy. Nejčastěji jsou zakopány v zemi… Aneb černohumorné drama, vesnická sci-fi, pohodový akční film, špionážní thriller s notnou dávkou recese o třech kamarádech, ukradené krávě a jednom opravdu velkém problému na motivy povídky Andrzeje Pilipiuka. Absolventský film Anety Beránkové z Univerzity Tomáše Baťi ve Zlíně.

VSTUP ZDARMA!!!

https://www.facebook.com/events/592349540849879/?previousaction=join&source=1


Exkluzivní rozhovor Legion Wędrowycz s Anetou Beránkovou, která režírovala film “Problémy”.

Berankova

LW:  Které jsou tvé oblíbené knihy od Andrzeje Pilipiuka?

AB: Mám ráda Vandrovce obecně, úplně nejradši povídky Vezmi černou slepici, Problémy a Jurajský park. (A pak mě moc baví série o Sestřenkách.)

LW: Co tě vedlo k natočení povídky dle díla Velkého Grafomana? Proč jsi si vybrala zrovna tuto povídku?

AB: Dostala jsem tyhle tři povídky s sebou na LARP, abychom si je četli u ohně. Přiznám se, že jsem tehdy vůbec nevěděla, o co jde. A byla jsem ohromně překvapená, stejně jako všichni. Jen co “Problémy” dozněly, kamarádi hned: “Tak to natoč, ne?” Samozřejmě jsem se chytila za hlavu. Už jenom postavit UFONA – vždyť se úplně zbláznili!!! A tuhle myšlenku jsem prostě zavrhla jako něco nerealizovatelného… Ale pak mě začaly napadat způsoby, jak to všechno udělat a převést do filmu. A já se do toho námětu prostě zamilovala. Přiznám se, že trochu proti své vůli, protože jsem měla nachystaný úplně jiný scénář. Problémy nakonec zvítězily ze dvou důvodů: jednak scénář prostě začal vznikat tak jaksi sám od sebe … a pak mám takový problém: vždycky se mi stane to, o čem točím. Takže když jsem si měla vybrat mezi scénářem o setkání se smrtkou a ufonem na zahradě, tak jsem si vybrala ufona. Umřít člověk může, ale aby měl na zahradě UFO – to se přece stát nemůže. … Teď zpětně musím konstatovat, že to není tak docela pravda a osud má velkej smysl pro humor. Což je zároveň odpověď na 7. otázku. Mám ráda příběhy Jakuba Vandrovce, ale absolvovat je naživo není dobrý. Dobře si to rozmyslím, než půjdu do další povídky, ale chtěla bych. :-)

LW: Bylo obtížné převést děj z východu Polska do českých luhů a hájů?

AB: Ne, to bych neřekla. U nás má nelegální držení zbraní a domácí výroba alkoholu neméně bohatou tradici. Ale myslím si, že se lišíme od Poláků v tom, že u nás není alkoholismus tabuizovaný. My se ochotně smíříme se spoustou věcí, které se nám nelíbí, a ještě z nich máme kolikrát legraci. V katolickém Polsku se na “hříchy a hříšky” dívají jinak a Vandrovec tam určitě šokuje víc. Tohle je asi do českého prostředí nepřevoditelné.

LW: Jaké byly první ohlasy po promítání od publika neznalého díla Velkého Grafomana?

AB: Kupodivu ohlasy kladné, až jsme byli překvapení. http://www.jihlavske-listy.cz/clanek10306-uspesna-premiera-problemu-herci-hdj-se-publiku-ve-filmu-libili.html
Film měl premiéru v metropoli Vysočiny, z jejíhož koloritu si “Problémy” střílí. Lidi se smáli, noviny chválily a bylo prima, že tam ten kolorit “zacítili” a vyznělo to dobře. (Ze stejného důvodu to mohlo vyznít špatně a mohli nás ukamenovat.) Protože ten film je zároveň diplomová práce, rovnou se na místě vybraly od lidí anonymní dotazníky, co si diváci myslí. A vyšlo z toho, že je baví postavy ve filmu, protože stejný lidi a problémy mají kolem sebe – včetně ufona. (Tahle informace nemusela být způsobena alkoholismem – rovněž pro oblast typickým. V lokalitě došlo roku 1808 k ohromujícímu dešti meteoritů, který je dobře zdokumentovaný a který doprovázela řada úkazů, které by ufology určitě zajímaly.

LW: Jak se líbil film Andrzejovi a co Vám vzkázal?

AB: U nás, když člověk něčemu nerozumí, tak říká, že je to pro něho španělská vesnice. Polák řekne, že je to pro něho “český film”. Tak jsme si říkali, že autora asi nezklameme. Když jsme mu posílali film, přišla od Andrzeje Pilipiuka velká obálka. Okamžitě jsme si vzpomněli na autorovu zálibu ve výbušninách a valil z nás studený pot. K výbuchu naštěstí nedošlo – poslal svou knížku o Vojslavicích s věnováním a obrázkem upírka. Neumím polsky, ale prý tam píše, že to posílá “s nejlepšími pozdravy”. Tak doufáme, že se mu to líbilo. A máme radost!!!!

7) Máš v plánu pokračovat a převést do filmové podoby další příběhy Jakuba Vandrovce?

AB: ….


Konečně bude vycházet dlouho očekávaná novinka: Jed

jedAndrzej Pilipiuk: Jed (Trucizna, 2012)

Laser-books 2013, třicátý svazek edice Podíl.
brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Łaski, 304 stran, 289 Kč
cena po slevě 260 Kč, pro majitele čtenářských kont 202 Kč

Nejznámější hrdina posledních let, bezohledný dědek, terminátor poháněný samohonkou, člověk, který neodpustí mrtvému ani živému, se opět vrací. A tentokrát skutečně v plné síle! Tohle je Polsko viděné z perspektivy „vesničana od kosti“. Jde do toho opravdu ostře – mizí umělý chrup, kořalku chlastají zombie, ďábel nabízí partii pokeru… Tento Jed destiloval osobně mistr polské fantastiky Andrzej Pilipiuk a obsah alkoholu můžete počítat na stovky procent. Lék samozřejmě nemá atestaci SÚKL, o to účinnější však je včetně množství vedlejších účinků. Požíván v libovolném množství způsobuje silnou závislost. Vyvolává vidění, přeludy a záchvaty neovladatelného smíchu. Podávejte v libovolném množství i bez porady s lékařem, ovšem za jakékoli zdravotní postižení neručíme a pracovní omluvenky nevyplňujeme.


“Problémy” a časté otázky

Zajímalo by mě, jestli jste měli s natáčením „Problémů“ problémy.

Ano a jaké!!! (Pro příště jsou názvy tohoto typu pro jistotu zakázány…)

1

 

Kde jste vzali všechny „problémy“, které ve filmu hrají?

Všechny „problémy“ jsou autentické. Tedy zapůjčené od majitelů. Dotyčné osoby zpravidla trvaly na tom, že nám předměty předají o půlnoci pod šibeničním vrchem. Společné měly i to, že přicházely maskovány. (Z běžného stereotypu šátků, kukel a kapucí vybočovalo pouze jedno podnapilé individuum v masce Mikuláše. Obsah jeho mitry by vydal na několik policejních fasciklů.) Všichni, kteří zapůjčili své problémy do filmu, k nám byli velmi milí a rádi bychom jim proto na tomto místě poděkovali jmenovitě. Ale nemůžeme…

 

Pálenice byla vaše?

Pálenice, kterou si ve filmu pořídí Cyril se svým kamarádem, byla zapůjčena z Muzea lidových pálenic ve Vlčnově. (Údajně byla po svém uvedení do provozu policií okamžitě zabavena a putovala do celního skladu. Odtud se dostala do muzea, které nám ji zapůjčilo pro účely natáčení. I když pro všechny případy nám ji nezapomnělo zaplombovat…) Druhou pálenici, která si ve filmu zahrála, půjčila rodina nebožtíka, který se nelegální výrobě slivovice věnoval až do svého nedávného skonu. (Ale údajně velmi příjemného… Otrava alkoholem.)

4

 

A co zbraně?

Pokud jde o zbraně ve filmu, pak obě byly víceméně v pořádku vráceny. Pistole, s níž v „Problémech“ operuje Cyrilův kamarád (v němž zasvěcení jistě poznají Jakuba Vandrovce), se vrátila k majiteli. Ten ji tentokrát už jistojistotně odevzdá příslušným orgánům. Alespoň se o to opět hodlá pokusit – má ji totiž moc rád. (Není ovšem prvním vlastníkům této pistole Steyr 1915. Ten opravdu původní navštívil naši krásnou zemi spolu s Wehrmachtem v březnu 1939 a stal se tak dalším z řady problémů, které jsou zde zakopány.) Druhá zbraň, paintballový samopal, byla po natáčení zapomenuta ve školním ateliéru, kde kvůli častému používání došla k úhoně. Ateliér je nyní nově vymalován…

 

A co vozový park?

Pionýr, na němž měl v „Problémech“ jezdit Cyrilův kamarád, byl před započetím natáčení ukraden skupinou výrostků. Nicméně ani jim se ho doposud nepodařilo opravit a uvést do provozuschopného stavu. Ve filmu je tedy použit jiný motocykl, který je k nerozeznání podobný tomu ukradenému, ale funguje. Alespoň zatím…

14

 

Jak to bylo s čůráním na hrob? Není to přece jen poněkud neetické?

Určitě je. Pokud by byl použit skutečný hrob a skutečná moč, pak by to samozřejmě bylo nečestné a nesportovní. Ale my jsme na to šli jinak… Po dohodě se správou hřbitova jsme si pro natáčení vybrali jeden z prázdných hrobů. Kamenosochař nám půjčil vyřazený náhrobek a doplnil ho ještě o vhodná jména a data. Takže pak už jen stačilo opatřit velké množství hlíny, nějaké staré věnce a hřbitovní dekorace. No a samozřejmě také větší injekční stříkačku a zásobu čaje… Ten hrob jsme pak zase rozebrali a znovu ho sestavili v garáži o několik kilometrů dál. Tentokrát na zednických kozách ve výšce asi 150 cm. To proto, aby z něj mohl vylézt nemrtvý otec Kolouch.

 

Tenhle film má dost netradiční žánrové zařazení. Komu je vlastně určen?

Asi začnu tím, komu určen není. Přístupnost filmu jsme po dohodě s dětským psychologem omezili hranicí 12 let (spodní hranicí). Je sice pravda, že dnešní děti jsou zvyklé na ledacos, ale tohle není obvyklá prvoplánová řezničina, jakou znají z počítačových her. Takže by je to nemuselo bavit. Čím méně lidí zažije trauma v marném očekávání krváku, tím lépe… Ne, teď vážně. Myslím, že tenhle film je v prvé řadě určen divákům, kteří mají rádi recesi a nevadí jim trocha toho černého humoru. Na své by si mohli přijít obzvlášť obyvatelé Vysočiny, protože ten film je tak trochu o nich. A je docela možné, že se budou smát o trochu víc než ostatní. Ze všech nejvíc by ale „Problémy“ mohly bavit fanoušky sci-fi a fantastiky.

 

„Problémy” ale nejsou doslovnou adaptací předlohy Andrzeje Pilipiuka. Co na to autor?

Když Čech něčemu nerozumí, říká, že je to pro něj „španělská vesnice“. Polský ekvivalent zní „český film“. Předpokládáme, že autor počítá s nejhorším a že tedy jeho očekávání patrně nezklameme. Takže teď zbývá jen doufat, že nás snad neukamenují fanoušci… Ale změny ve filmu jsou oproti předloze spíš kosmetické. Tedy lépe řečeno geografické. Domácí výroba alkoholu a nelegální držení zbraní má totiž i na Vysočině bohatou kulturní tradici, takže převod Pilipiukovy povídky do zdejších reálií nebyl nikterak násilný.

problémy

 

Diváci filmu se často ptají na herce, účinkující v „Problémech“, ti jsou také velmi autentičtí…

To mě těší. Dlouho jsem totiž hledala „ty správné“ představitele (a obzvlášť s hlavním hrdinou to vypadalo beznadějně), ale pak jsem v Horáckém divadle objevila Milánka, Peťu, Kubíka a pana Dryšla a bylo rozhodnuto. Pátrání po představiteli kosmické lodi (Z. Junákovi) a starého pana Koloucha (Z. Dvořákovi) bylo naštěstí jednodušší. Hrozně jsem se bála, jestli mě s nabídkou rolí nevyhodí, protože hrát ve studentském filmu (a navíc pracovat s nepříliš zkušeným režisérem a štábem) není žádná výhra. Ale oni kupodivu vypadali nadšeně, čímž mi vyrazili dech, a i následná spolupráce byla nesmírně prima. Měli se mnou obdivuhodnou trpělivost a bylo nádherné se od nich učit. Taky to leckdy byla velká legrace.

 

Když už jsme začali o kosmické lodi, jak jste ji vlastně vyrobili?

Na začátku byl samozřejmě návrh. Poté výtvarníci vyrobili zmenšený modýlek, který jsme testovali a různě upravovali. Když byla definitivní podoba korábu jasná, výtvarníci podle ní začali vyrábět kulisy. Vyřezávali jednotlivé plochy z kartonu a poté je slepovali dohromady. Když lepidlo zaschlo, polepili trosky drobnými detaily z kartonu, polystyrenu apod. Na jejich povrch poté nanesli latex a na něj po zaschnutí temperami vztvořili patinu. Konstrukci korábu tvořilo tyčové lešení s dřevěnou podlahou a stropem z pletiva. Některé trosky byly připevněny k podlaze, jiné visely ze stropu. Klepání korábu při pokusu o start se dělalo cloumáním tyčemi lešení a skákáním po podlaze (těsně za okrajem obrazu, který vidíte ve filmu). Do kulis korábu byly umístěny diody, které se ovládaly pomocí počítače. (Ale je pravda, že nás moc neposlouchaly.) Většina triků, které vidíte v korábu, vznikala kombinací scénických efektů a počítačové animace. Za kulisami kosmického korábu byla během natáčení zelená plocha, v postprodukci nahrazená 3D pozadím. Dílem animátorů jsou také drobná světélka, dýmy a různé součástky poletující v korábu. Výroba kosmické lodi si vyžádala 6 týdnů intenzivní práce a následná postprodukce zabrala 8 týdnů. Po skončení natáčení škola věnovala koráb dětskému zábavnímu centru Galaxie, kde je od té doby k vidění. Tato kosmická loď se také stala inspirací pro semestrální práci studentky designu skla, Veroniky Rekové, která se na výrobě korábu rovněž podílela.

 

Převzato z: problemyfilm.cz