Polsko je zemí dlouhatánských rovin a prakticky bez dálnic. V biotopech tu přežívají ohrožené druhy, jako například vampýři nebo vlkodlaci. Ve východních oblastech rozlehlé země leží Vojslavice – vesnice, po které ještě před několika lety pes neštěkl. Za proslulost vděčí Jakubu Vandrovci, exorcistovi a králi všech pijanů od časů Rasputina.
Ve Vojslavicích míval Vandrovec svůj statek v sousedství nepolepšitelného páleníka Pačenka a starého kozáka Semena. Sem chodil do hospody, z které zbylo už jen staré schodiště, a popíjel lahvovou Perlu. Ve vojslavickém rybníku – dosud existuje – ulovil zlatou rybku a nedaleko sedával na Policejní stanici plukovník Birski. Ta ostatně stojí dodnes, i když se do domku s postupující modernizací nastěhovali soukromí majitelé. Poblíž Vojslavic leží Starý Majdan a Oběšencova rokle – čtenáři ,,Vandrovcových kronik“ důvěrně známá místa.
A my to všechno viděli. Prošli jsme Vojslavice křížem krážem, v místní hospodě jsme prolili hrdlo Perlou, lokálním, silně alkoholickým a velmi pitelným pivem, mluvili jsme s ,,Velkým grafomanem“, bez něhož by ,,Vandrovcovy kroniky“ nevznikly a někteří z nás se s ním dokonce vyfotili.
Už po sedmé od minulého pátku do soboty probíhaly ve Vojsalvicích Dny Jakuba Vandrovce a tvůrce této fiktivní postavy, Andrzej Pilipiuk, byl čestným hostem.
Letos vyjelo z Čech do Polska jen jedno auto. Jeho posádku tvořili Honza a Eva Popílkovi ze Sdružení Jakuba Vandrovce, Ivo Poledník, bez jehož iniciativy by výlet patrně nevznikl, ,,conový fotograf“ Jarda Houdek a Hanina Veselá – moje maličkost.
Sotva zaparkujeme, vidíme ,,Velkého grafomana“. Sedí na schodech a předčítá mladým slečnám, oblečeným ve stylu gothic úryvky ze svého posledního románu.
Není to krása?
Andrzej je fajn a přijímá od zástupců sdružení Jakuba Vandrovce poctivou českou pálenku a vynikající třešňovici. Následně se přesouváme do neoficiální conové hospody. Odpoledne v ní ještě posedávají místní štamgasti, jako vytažení z ,,Vandrovcovy kroniky“. Po očku nás pozorují. Chtě nechtě tu jsme za atrakci. Z některých temnota jen kape. Jeden takový přistupuje v značně podroušeném stavu k našemu stolu, jako oběť si vybírá v tu chvíli jedinou přítomnou dámu – Haninu – a chce se s ní družit. Snad má i tu ukrajinskou viagru…
Nejvyšší čas vrátit se na místo konání akce.
Výhodou lokálních polských conů je jejich neformálnost, nízká cena a pohodová atmosféra; nevýhodou jejich nevypočitatelnost co se týče programu, ubytování, stravování apod. Dnů Jakuba Vandrovce se účastní okolo tři sta lidí (na polské poměry trpasličí con) a přednášky probíhají ve vojslavické škole. ,,Překvapivě“ v polštině, ale Andrzejovi je i bez bližší znalosti jazyka ze dvou třetin rozumět. Nakonec jsme všichni Slované.
Přednášky se mimo jiné točí okolo archeologických nálezů z okolí Vojsalvic a u recepce je možné zakoupit publikaci s fotkami. Jejím autorem není nikdo jiný, než sám ,,Velký grafoman“ Pilipiuk. Archeologii má ostatně vystudovanou. K mání je i stylové tričko a náušnice z víček od Perly. Pánská část výpravy se rozhodne zakoupit to první, Hanina to druhé. Eva to ale vyhrává a získává od Andrzeje knihu o Vojslavicích.
Stavební horečka je bohužel neušetřila. Té vesnici z Andrzejova dětství se dávno nepodobají. Vždyť před pouhými pěti lety byly jiné a že během dalších pár let původní domy pod decentně růžovou, okrově žlutou a agresivně zelenou fasádou zmizí úplně.
Večer se griluje, popíjí, zpívá a tančí. S úměrem vypitého alkoholu se smývají jazykové bariéry. Fanové tu jsou většinou mladšího věku, na tento con si jedou hlavně vyrazit z kopýtka, ale jsou fajn. Následujícího dne je ohnivá show. Spí se ve třídách na zemi ve spacácích nebo ve stanech na hřišti. K dispozici je funkční sprcha. Nevím proč, ale Poláci mají raději stany. Stravujeme se v blízké hospodě nebo v místní samoobsluze, která má i v sobotu otevřeno do devíti večer a dají se v ní zakoupit různý druhy piva Perla.
Polská kuchyně je výborná a ceny nejsou vysoké, jen se musíte nějak popasovat s koprem. Dávají ho do všeho. Ale kdyby bylo nejhůř, vždycky lze najít nějaký ,,turistický lapač“, kde mají steaky, tortilly a pizzy.
V sobotu se nabízí návštěva nedalekého Chelmu. Můžete tu spatřit opravdovou raritu – důl, kde se těžila křída. Podzemí má dokonce svého vlastního ducha Bělucha. Když ho chcete vidět, musíte ho vzbudit tím, že třikrát zaťukáte na vstupní bránu. Na celodenní výlet je vhodný Lublin, kde je spousta památek a z dob nacismu zde zůstal likvidační tábor. Za návštěvu stojí také při cestě ležící Zámostí. Kromě renesančního náměstíčka v italském stylu tu stojí pevnost, kde je k vidění kolekce vojenských uniforem spolu s kolekcí moderních pánských obleků a dámských toalet. Ne, opravdu si nevymýšlím. Pevností jde jakási pasáž, kde prodávají oblečení.
Cestou z Chelmu se stavujeme na statku na Starém Majdanu, kam jezdil malý Andrzej ke své tetě na prázdniny a sbíral inspiraci pro pozdější léta. Máme štěstí, a zastihneme zde i Andrzejovu tetičku. Usmívá se na nás a dovolí nám udělat několik obrázků.
V neděli se ještě bude konat prohlídka Vojsalvic a Andrzej prozradí, která místa ho přesně inspirovala k napsání konkrétních pasáží. My však vyrážíme domů.
Na závěr si nechávám drobnou perličku. Co mají Poláci na conech a my ne? Zápasy v bahně! Chlapci proti dívkám, to se rozumí. Stačí k tomu dětský bazének, hadice a trocha umělého bahýnka. Třeba v takové Chotěboři si to dokážu živě představit a troufám si říct, že o zápasící páry by nouze nebyla.
Andrzej Pilipiuk: Upír z činžáku
Laser-books 2012, osmadvacátý svazek edice Podíl.
brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Łaski, 296 stran, cena 269 Kč
Dcera komunistického funkcionáře Manka se po sebevraždě probudí v hrobce. Domnívá se, že byla omylem pohřbena zaživa, při návratu domů však před ní všichni prchají. Příslušník varšavské komunity upírů jí vysvětlí, že se stala jednou z nich. Připojí se tedy k nim a prožívá polskou realitu sklonku socialismu se všemi jeho zádrhely (nedostatek zboží včetně česneku proti upírům, estébáci, veksláci, komunistická ideologie atd.) z druhé strany životní barikády. Do děje zasáhne i oživlá mumie staroegyptského kněze, nekromanti a vlkodlaci, mihne se i zarputilý bojovník proti zlu Jakub Vandrovec…
Jak je u Andrzeje Pilipiuka obvyklé, nechybí značná dávka drsného humoru. Ač kolem řádí socialismus a ateismus, všichni upíři – od šlechtice až po komunistu – drží spolu jako jedna rodina. Je až neuvěřitelné, co všechno se může dít za kulisami zdánlivě běžného městského života, ale nebojte, tahle kniha vám to osvětlí.
Vyšlo jako sedmadvacátý svazek edice Podíl.
brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Dorothea Bylica, 240 stran, cena 209 Kč
Trilogie Sestřenky, díl třetí.
V závěrečné části série se oblíbené sestřenky vrátí do své vesnice, aby obnovily rodový statek. Musí však přemoci nejen odpor deklasovaných venkovanů, ale i cizí magii, ohrožující princeznu Moniku. Cyklus navíc uzavírá rovněž dramatické střetnutí alchymisty Sedzivoje s Bratrstvem Druhé cesty, které ze všech sil usiluje o tajemství nesmrtelnosti.
Po letech čekání se tak dočkáme uzavření další série mistra polské fantasy Andrzeje Pilipiuka a v jeho duchu jde opět o čtivou a zábavnou knihu, jež potěší všechny jeho příznivce.
V průběhu roku se Pilipiukovi věrní čtenáři dočkají zcela nových knih, v nichž se autor opět ukáže ve zcela novém a nečekaném světle.
brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Laski, 312 stran, cena 269 Kč
cena po slevě 242 Kč, pro majitele čtenářských kont 188 Kč
Církev násilím pokřtí pralidi z Dubinky. Unikne jen šaman, který se spojí se svým pohanským bohem a s pomocí svého vnuka hodlá zlikvidovat lidstvo. Jako obvykle má armagedonu zabránit Jakub Vandrovec. Knihu doplňují tři povídky, kde se čtenář kupříkladu dozví, co se stalo s Jakubem, když se konečně upil k smrti a odmítlo ho přijmout nebe i peklo.
Jedni mají Jakuba za opilce a výtržníka, jiní za hrdinu a spasitele, jisté je, že polská odpověď na klasické příběhy barbara Conana oplývá nezaměnitelným vtipem, který nenechá chladných snad žádného čtenáře. Šestá kniha povídkového cyklu sérii prozatím uzavírá, ale jistě ne na věčné časy. Andrzej Pilipiuk už pracuje na sedmé knize a v dohledné době se česky objeví i dotisky dnes už beznadějně vyprodaných svazků série. A samozřejmě i zcela nové knihy populárního autora!
Laser-books 2010, čtyřiadvacátý svazek edice Podíl.
brožovaná, překlad Pavel Weigel, obálka Dorothea Bylica, 240 stran, cena 199 Kč
cena po slevě 179 Kč, pro majitele čtenářských kont 139 Kč
Trilogie Sestřenky, díl druhý.
Upír kolem sebe vytváří specifickou atmosféru. Cosi subtilnějšího než vůně. Cosi, co lovec upírů vyciťuje šestým smyslem, smyslem pro lov.
A tento smysl přivádí do Krakova hned dva lovce najednou.
Je možné získat zlato i jiným způsobem než alchymií, dokonalou vědou? Ano. Ale cena je vysoká. Mistr Sedzivoj jej zná, zná i tajemství Bratrstva Druhé cesty. Bude muset zahynout?
Pokračování příhod tří vpravdě neobvyklých dívek – Stanislavy, Kateřiny a princezny Moniky.
Stejně jako v předchozích Sestřenkách se i zde vypravěčský talent mistra polské fantastiky zaskví v plné síle a snad vynahradí i dlouhá léta čekání na pokračování nezapomenutelného příběhu.
Laser-books, Plzeň 2005, Vyjde jako druhé vydání šestnáctého svazku edice Podíl, překlad Pavel Weigel, obálka Dorothea Bylica, 159 Kč, 256 stran
paperback, rozměry: 125 x 195
Krakov začátku XXI. Století.
Shoda okolností způsobí setkání tří mladých dívek – Kateřiny, Stanislavy a Moniky. Společně musí přijmout výzvu a postavit se nepřízni osudu. Bojují proti nepřátelům, lidské zlobě a hlouposti…
Neobvyklá kniha, na jejíchž stránkách sousedí alchymie s informatikou, dýka z bulatové oceli s kalašnikovem a šavle se používá stejně často jako laptop.
Román o přátelství, odvaze, obětování a magii…
Upozornění:
Tato kniha neobsahuje Jakuba Vandrovce v žádné podobě!
Laser-books, Plzeň 2010, Vyšlo jako třiadvacátý svazek edice Podíl, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Laski, 288 stran
paperback, rozměry: 125 x 195
Když se nepřátelské armády perou u tvého domu, když Zelení mstitelé vstupují do akce a silná egyptská kletba hrozí všem a všemu, objeví se On. Není superhrdina, nadčlověk, nezachraňuje lidstvo ve jménu vyšších cílů. Poznáte ho snadno. Holínky, vaťák, ušanka a ta specifická… vůně?Nejtypičtější hrdina polské fantastiky. Opilec, exorcista… prostě Jakub Vandrovec. Vrací se ve velkém stylu! Věšet každý může je další kniha o této kultovní postavě. V typicky „vandrovcovských“ povídkách poznáte jedno z jeho válečných dobrodružství, dozvíte se, kdo jsou „Zelení mstitelé“ a vyslechnete odbornou přednášku. Autor konečně odhalí pravé jméno Baby Jaby a ukáže zhoubné následky kocoviny. Poprvé se také ukáže, že existoval někdo, kdo dokáže vypít víc než Jakub Vandrovec. Ale nebyl to člověk, takže se nepočítá. A nakonec… nakonec poznáte sílu opravdové egyptské kletby.
Laser-books, Plzeň 2004, jedenáctý svazek edice Podíl, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Laski, 199 Kč, 326 stran
paperback, rozměry: 125 x 195
Čtvrtá kniha příhod Jakuba Vandrovce – exorcisty amatéra.
Jakub Vandrovec – exorcista amatér, vřele milovaný církví, státními orgány, policií a námi, řeší nové případy! Cestuje časem, na koni, přepychovými auty a svými svéráznými metodami potírá upíry, strážce času, trpaslíky i nesnesitelné sousedy.
Chcete vědět, jak to ve skutečnosti bylo s Jackem Rozparovačem? Zajímá Vás, kdo pomohl Mikulášovi? A co vězení, napraví snad našeho Jakuba? Na tyto a hromadu dalších otázek naleznete odpověď v knize, která Vám přináší 23 nových příběhů Vašeho oblíbeného hrdiny. Doporučujeme nalít si něco dobrého, nejlépe domácí pálenku, chleba tlustě namazat sádlem, zakousnout okurčičku a dát se do čtení. V této kombinaci dokonalá lahůdka!
Laser-books, Plzeň 2003, devátý svazek edice Podíl, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Laski, 189 Kč, 320 stran, paperback, rozměry: 125 x 195
Třetí kniha příhod Jakuba Vandrovce – exorcisty amatéra.
Tentokrát se dovíte, co se stalo, když proběhla restituce hraběcího majetku, co vlastně vykopali archeologové a jak to bylo s Titanikem. Všichni, kdo si tohoto nehrdinského hrdinu oblíbili, určitě nebudou zklamáni, a čtenáři, jimž se starý ochmelka připlete do cesty poprvé, se určitě alespoň usmějí; kniha je plná neostříleného humoru a s věcmi vážnými se v ní zachází… nevážně.
Když ve Vojslavicích zprovoznili internet, tak starosta zadal vyhledat heslo Vojslavice. A na stránkách se objevily některé mé povídky s Jakubem Vandrovcem. Po jejich přečtení pronesl dnes již památnou větu: Takový ochlasta tady nikdy nežil! Ale jinak to on i obyvatelé vzali dobře – návštěvu rodného městečka jsem přežil. – Andrzej Pilipiuk
Laser-books, Plzeň 2003, sedmý svazek edice Podíl, překlad Pavel Weigel, obálka Andrzej Laski, 159 Kč, 232 stran
paperback, rozměry: 125 x 195
Druhá kniha příhod Jakuba Vandrovce – exorcisty amatéra.
Jakub Vandrovec – samorostlý exorcista k pronajmutí, producent kořalky, génius v gumovkách. Téměř okamžitě se dostal do panteonu nejoblíbenějších postav polských čtenářů. Proč? Možná proto, že Vandrovec je svým způsobem antihrdina. Ne ve stylu hollywoodského hlupáka, ale tvrdého, střízlivě myslícího člověka z lidu. A nade vše obdařeného specifickým druhem cynického humoru. – Ewa Bialolecka
Když ve Vojslavicích zprovoznili internet, tak starosta zadal vyhledat heslo Vojslavice. A na stránkách se objevily některé mé povídky s Jakubem Vandrovcem. Po jejich přečtení pronesl dnes již památnou větu: Takový ochlasta tady nikdy nežil! Ale jinak to on i obyvatelé vzali dobře – návštěvu rodného městečka jsem přežil. – Andrzej Pilipiuk
